V Rapoticích vládne spokojenost

Umístění: 1.

Skóre: 87:38

Body: 60

Doma: 1. místo, 10 – 2 - 1, 55:17, 32 bodů

Venku: 1. místo, 8 – 4 – 1, 32:21, 28 bodů  

Střelci:

31 – Michal Sobotka

12 – Milan Laš

7 – Zdeněk Mucha, Petr Matoušek

5 – Martin Laš, Michal Škorpík, Radek Valsa

4 – Michal Němec

3 – Tomáš Švarc, Jan Illek

2 – Aleš Chatrný

1 – Petr Sobotka, Rudolf zezula, Michal Dobeš

Nejvíce odehraných zápasů: Milan Laš, Tomáš Laš (oba 26)

Rapotickou sezonu hodnotí vedoucí Aleš Kolařík:

Jak hodnotíte uplynulou sezonu?

Před startem soutěže jsme měli ty nejvyšší cíle, protože jsme znali sílu mužstva, které se nám podařilo složit. Velmi dobrý podzim, který sice začal domácí ztrátou s nováčkem z Bohdalova, se nakonec stal dobrým odrazovým můstkem pro jaro. V jarní části na nás byli soupeři lépe připraveni, chtěli se na nás vytáhnout, ale i přes náš chvilkový výpadek výkonnosti se nám dařilo získávat body a mnohdy i po těsných výsledcích, což se nakonec ukázalo jako klíčové. Splnili jsme hlavním předsezónní cíl, a to postoupit o soutěž výše. Navíc se nám to podařilo suverénně, takže z tohoto pohledu můžeme být s uplynulou sezónou velmi spokojeni.

Jaký zápas považujete za nejpovedenější?

Jako první se mi vybaví poslední podzimní utkání v Lukách nad Jihlavou. Navzdory tomu, že se hrálo v téměř extrémních podmínkách za silného větru a vytrvalého deště jsme předvedli jeden z našich nejlepších výkonů a soupeře jednoznačně porazili 5:0.

Který soupeř na vás udělal největší dojem a proč?

Zkusím trochu navázat na předchozí otázku, neboť po zápase v Lukách se mi vybavilo další podzimní utkání, tentokrát domácí s Radešínskou Svratkou. Vedli jsme 4:2, ale atraktivní zápas plný šancí nakonec přinesl remízu 4:4. Už tehdy mi Svratka přišla jako jeden z adeptů na postup, a to přesto, že celý podzim odehrála na venkovních hřištích. Svratka svou houževnatostí a cílevědomostí nakonec svého cíle dosáhla, postup si za celou náročnou sezónu nepochybně zasloužila. Dojem na mě však také udělala Stařeč, a to hlavně svojí spanilou jarní jízdou za záchranou navzdory zimním prognózám o tom, že nejspíše sestoupí.

Na jaře jste zažili vyrovnanější zápasy než na podzim. Co rozhodovalo o vašich těsných výhrách?

Bude to znít jako klišé, ale zkušenost a poměrně spolehlivá hra dozadu. Navíc nás mnohdy skvělými zákroky podržel Tomáš Laš, ale na to jsme v jeho případě zvyklí a víme, že v něm máme velkou oporu. Někdy jsme si sice nevytvářeli tolik šancí jako na podzim, ale byli jsme téměř bezchybní v jejich proměňování. Navíc jsme se ve většině utkání dokázali dostat do vedení, což nás dostalo do zápasu a většinou jsme hru i nadále kontrolovali.

Velmi dobrými kroky byly i zimní příchody Radka Valsy a návrat Petra Matouška…

V případě Petra jsme přesně věděli, do čeho jdeme a co od něj máme očekávat. Naše představy splnil na jedničku, vstřelil několik důležitých branek a byl i přes opakované zdravotní problémy platným hráčem. Radek Valsa do týmu skvěle zapadl. Svou poctivostí, pracovitostí a herní vyspělostí se stal motorem naší střední zálohy, vstřelil pět branek a nespočet jich připravil pro své spoluhráče. S oběma hráči proto panuje maximální spokojenost.

Jak bude probíhat příprava na nový ročník?

V loňské sezóně se nám osvědčila účast v Ježek Cupu, která de facto zajistila kvalitní přípravné zápasy a i letos nás čekají minimálně dva zápasy, neboť praxe bývá taková, že i po vyřazení v první kole se dá odehrát přípravné utkání s dalším vyřazeným týmem. Trénovat budeme dvakrát týdně a to převážně v domácích podmínkách. Přípravu zahájíme pravděpodobně v úterý 10. července.

Co čekáte od bojů v 1.A třídě?

Přeci jen je to tři roky, co jsme naposledy hráli A třídu, ale přesto si myslím, že můžeme počítat s větší fotbalovostí jednotlivých hráčů, ale i vyšším nasazením.

Kdo je podle Vás nejlepším brankářem, obráncem, záložníkem a útočníkem celé soutěže:

Neberte to prosím jako malou domů, ale pro mě je to jednoznačně Tomáš Laš, který vyniká nejen v ryze brankářských aspektech jako je hra na čáře, ale zvládá také hru nohou a svou dobrou komunikací pomáhá organizovat mužstvo nejen na hřišti.

Jedním z nejlepších obránců je pro mě náš Honza Matoušek, který je nesmírně spolehlivý směrem dozadu, málokdo se mu rychlostně vyrovná a je nesmírně nepříjemný v osobních soubojích. Respekt mám také ke stoperu Michalu Vodičkovi, který se projevil jako klíčový muž, v nakonec úspěšném, boji svého týmu o záchranu. Stejně tak však vnímám, kapitána Štěpánova Miloše Vrzala, který svými zkušenostmi, přehledem a proměněnými penaltami dopomohl týmu z Bystřicka ke kýžené záchraně.

Výběr záložníka je velmi těžký, protože v soutěži je několik hráčů, kteří ji svými schopnostmi převyšují. Já však musím vybrat hráče, jehož vnímám jako ofenzivního tahouna svého mužstva. Je jím krajní záložník Velkého Beranova Kamil Eliáš, který týmu pomohl nejen 10 vstřelenými brankami, ale také neustálou aktivitou a rychlostí s níž působil problémy všem obranám.

V soutěži je několik vynikajících útočníků, kteří se přiblížili ke hranici dvaceti gólů či ji dokonce překročili. Namátkou můžu jmenovat Ganzwohla, Tomana nebo Plhala. Vysoko nade všemi je však Michal Sobotka, jemuž sezóna vyšla náramně, a nastřílel 31 branek, navíc se na dalších brankách podílel také několika asistencemi.