MSFL: Rozhovor s hráčem 29.kola Michalem Švecem

„K fotbalu mě přivedl táta, když mi bylo šest. Sám chytal v Hradišti, ale poté dal přednost škole. Už od mala chytám ve Zlíně a prošel jsem si zde všemi věkovými kategoriemi a s některými spoluhráči vyrůstám už od malička. Měl jsem to štěstí, že jsem často dostával příležitost trénovat se staršími kluky, v dorostu i s A-týmem a tím získával nové zkušenosti a zvykal si na mnohem rychlejší fotbal.“

„Z trenérů mě vždy nejvíc ovlivnili trenéři gólmanů. Ať už se jednalo v žácích o Martina Juřičku, dále pak Jirku Tobolíka, Martina Korcha nebo nynějšího trenéra Otu Nováka. Každý z nich mi předal maximum zkušeností, poznatků a tím mě stále posouvali dál a jsem jim za to vděčný. Ale nejvíce mě však ovlivnil a stále ovlivňuje táta, který mě od mala trénoval a dodnes s ním probírám každý zápas. Za největší úspěch považuji zápasy za repre. Nebylo jich mnoho, ale každý z nich byl fantastický zážitek a moc jsem si je užíval.“

„Pokud nepočítám penaltové rozstřely na turnajích, tak se jedná zatím o můj jediný gól. Taky podle toho ta oslava vypadala. Než jsem se vůbec na nějakou zmohl a uvědomil si, co se vlastně stalo, tak spoluhráči na mě naskákali. Samozřejmě na trénincích, když jsou nějaké soutěže, kde mám šanci si vystřelit, tak neváhám a občas tam i něco spadne, ale v takto důležitém zápase se jedná zatím o výjimku.“

„V každém takto důležitém zápase, zvlášť když se jedná o derby, je pro každého hráče důležité, aby se co nejdřív chytil nějakou povedenou přihrávkou nebo v případě gólmanů zákrokem. Mně se to povedlo hned ve 4.minutě, kdy se mi povedlo zneškodnit samostatný nájezd. Pak jsme dali gól a i v neskutečném horku kluci makali a hodně mi pomáhali. Slovácko sice více drželo míč, ale každý hráč byl na své pozici zodpovědný a plnil si přesně to, co má a díky tomu se nám dařilo dostávat do protiútoků. V nich nám někdy chybělo trochu štěstí, abychom přidali pojistku v podobě druhého gólu. Můj výkon určitě patřil k těm nejpovedenějším v této sezóně, ale stále tam byla spousta nedostatků, na kterých je potřeba pracovat, aby ten výkon byl stoprocentní.“

„V těchto zápasech často hráli kluci, kteří doma nedostávali tolik prostoru se prosadit, a proto ze sebe chtěli vydat maximum, aby v dalším zápase znovu hráli. V těchto zápasech jsme opravdu všichni táhli za jeden provaz, což skvěle vystihl právě poslední zápas se Slováckem.“

„Každá z těchto soutěží má svá pro i proti. Juniorská liga je podle mě více sledovaná agenty a trenéry. Já osobně jsem ale zastáncem MSFL, která hráče podle mě více a lépe připraví na mužský fotbal. Hrajeme mnohdy proti ex-ligovým hráčům, kteří mají zkušeností na rozdávání a podle toho také přizpůsobují svůj styl hry. Takové týmy je potřeba uběhat a vyhrát pomocí dravosti a rychlosti.“

„Ještě nic není 100% a nerad bych něco zakřikl, ale kdyby se to povedlo, byla by to bomba. Každý tady touží po postupu a hráči si ho za své výkony v letošní sezóně určitě zaslouží, i když se umístili až na 3. místě. Myslím, že první liga do Zlína patří a doufám, že ji zde udržíme co nejdéle.“

„Standa Dostál je jasně daná jednička a Jirka Adamuška dvojka. V B-týmu jsme se potom střídali já s Jirkou většinou po jednom nebo po dvou zápasech, abychom měli oba odchytané zhruba stejně. Nějaké striktně určené pravidla ale nemáme. Naštěstí máme mezi sebou velice dobré vztahy, takže když jeden nechytá, tak ten druhý udělá vždy maximum, aby ho na zápas stoprocentně připravil.“

„Nejvíce se mi podařil asi právě zápas se Slováckem. Naopak jako první si na nejméně podařený vzpomenu na zápas v Uničově, kde jsme sice remizovali 2:2, ale můj výkon nebyl vůbec takový, jaký bych si představoval.“

„Pro nás je to určitě úspěch, především proto, že se po dlouhé době B-tým nestrachoval o sestup. Mohli jsme na tom být ale mnohem lépe, kdybychom na jaře několik domácích zápasů dotáhli do vítězného konce. Doma jsme na jaře ztratili opravdu spoustu bodů, díky kterým jsme mohli pomýšlet i na pozici kolem 5. místa.“

„Je to určitě výborná věc. Každá taková propagace českého fotbalu je jenom plus. Vždy s klukama sledujeme sestavu kola a hecujeme se, jestli tam zrovna někdo bude nebo ne.“

„Ve fotbale bych se chtěl určitě dostat co nejdál. Nemám daný přesný cíl, kdy bych si řekl: „A teď ¨jsem dosáhl maxima, můžu na sebe být pyšný.“ Chci se pořád zlepšovat a dotáhnout to, co nejdál. Zároveň chci ale i studovat vysokou školu. Nikdy nevíte, jestli přijde nějaké zranění nebo něco jiného, kvůli čemu by jste musel přestat s fotbalem. Proto jsem se přihlásil do Zlína na Univerzitu Tomáše Bati, abych v době zkoušek nemusel cestovat.“

„Zážitků z kabiny máme určitě spoustu, ale ne všechny jdou zveřejnit. U nás se o zábavu stará především spoluhráč Tomáš Chuchma. Velmi zábavné bývá zpívání a tančení před celým týmem, které musí každý nový hráč absolvovat.“