Hráč kola Michal Řehoř z Netolic: V týmu máme větší kabrňáky!

15.04.2016 07:02 Michal Špírek

Třiatřicetiletý obránce Michal Řehoř se stal prvním Hráčem kola z týmu Netolic. Pochází z Karlovarského kraje, takže mohl srovnat úroveň tamějšího a jihočeského fotbalu. Na podzim se pak Netolickým fotbalově moc nedařilo, ale sám Řehoř zažil radostnou událost v osobním životě - narodila se mu dvojčata. " Na tréninky v žádném případě neutíkám před dvojčátkama, ale protože mě fotbal baví," říká jasně.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

S fotbalem jste začínal v západních Čechách. Jak jste se vlastně ocitl v Netolicích?

To je celkem dlouhá historie. Ale samozřejmě je v tom ženská, jak jinak.

Jaké soutěže jste hrál v Kraslicích a Chebu?

Prošel jsem si žákovskými týmy v Kraslicích, poté jsem putoval do Chebu, kde jsme hráli dorosteneckou ligu jak v mladším, tak ve starším dorostu. Potom následovalo studium na VŠ v Plzni a s fotbalem na nějaké vyšší úrovni byl konec. Vrátil jsem se do Kraslic, kde jsme hráli I.B, I.A i kraj. Na rok jsem si během toho odskočil ještě do Německa.

Když to porovnáte, je jihočeský fotbal kvalitnější?

Kvalita jihočeského fotbalu je zcela jistě vyšší. Je to dáno i počtem jednotlivých tříd. V Karlovarském kraji je jedna B třída, jedna A třída a tím to hasne. Kdybych to měl srovnat, tak tam je A třída kvalitativně na úrovni zdejší B třídy a tamější kraj je jako zdejší A třída.

Vám osobně se v sezóně daří, na beku jste dal už tři góly. Takže - jste v životní formě?

Životní formu mám už několik let za sebou. (úsměv) Tři góly nic neznamenají, máme v týmu větší kabrňáky, jako třeba Vaška Vlášků.

Na podzim se vám narodila dvojčata. To teď asi mizíte na tréninky raději, než kdykoliv předtím, nebo se pletu a doma vše probíhá v klidu?

(úsměv) To by mě zajímalo, kde jste se na mě informoval. Ale zpět k otázce – je to samozřejmě zápřah, ale ne ani tak pro mě jako pro přítelkyni. Ta si zaslouží obdiv. Na tréninky v žádném případě neutíkám před dvojčátkama, ale protože mě fotbal baví.

Podzim nebyl ze strany Netolic úplně povedený, čekal jste osobně, že po pádu z I.A se vám povede lépe?

No to jsem samozřejmě čekal. Za podzimní výsledky si ale samozřejmě můžeme sami. Na góly jsme se strašně nadřeli a naopak góly jsme soupeřům dávali na zlatém podnose.

Čeká vás derby se Lhenicemi, jak vzpomínáte na podzimní vzájemné střetnutí, bylo to vypjaté?

Se Lhenicemi je to vždycky lehce vyostřený zápas, nicméně podzimní zápas se odehrál v poklidu. Jak to komentuje lhenický hlasatel: „Derby nemá favorita.“ (úsměv) Pro mě osobně jsou mnohem zajímavější zápasy se Sedlecem. Nicméně následující zápas se Lhenicemi bude mít o něco pikantnější nádech, protože jejich momentální trenér Zbyšek Novák je Netoličák.

Jste prvním hráčem Netolic, který naší anketu vyhrál. Takže ještě asi není stanovena sazba do kasy, a vy jste pokladníkem mužstva. Tak kolik to bude?

Za místo v sestavě kola jsem Honzovi Lukášů a Benymu dal minulý kolo po stovce, takže za hráče kola to bude asi malej soudek. Já jenom doufám, že se při fotbale dokážeme takhle hecnout jako při hlasování. (úsměv) Náš předseda Honza Müglů rozjel strašnou kampaň a kluci se toho samozřejmě chytli, když zjistili, že by z toho mohlo něco kápnout. Mám to teď v kabině na talíři furt. (smích)

Povedl se vám zápas proti Vyšáku, měl jste pocit, že by to na sestavu kola mohlo vyjít?

Nemám pocit, že by se mi zápas nějak povedl a na sestavu kola v mém věku už sotva můžu pomýšlet. (úsměv)

Můžete tým Netolic představit? Kdo v něm hraje nezastupitelnou roli, jak se scházíte na tréninky?

Myslím, že jsme tým jako každej jinej. Hrajeme to všichni pro radost, a protože máme rádi fotbal. Nezastupitelní jsme všichni, jinak by to ani fungovat nemohlo. Účast na úterním tréninku je kolem deseti a na pátečním kolem patnácti hráčů. V minulosti jsme měli i mnohem slabší účast. (úsměv) Co bych si přál, asi jako každý tým dneska, je větší příliv mladších kluků. Fotbal má dnes mnohem větší konkurenci, nejenom sportovní, než tomu bývalo a je to znát.

Autor: Michal Špírek