Alespoň si sedneme na prdel, nebere si servítky Miroslav Suchan

Děkuji. Minule mělo cenu něco slavit, ale tentokrát díky našemu sestupu do krajského přeboru není důvod. Možná to ale pro nás bude k něčemu dobré. Já sám jsem soudný a říkám, že bychom měli hrát to, na co máme. Vždyť jsme v divizi byli už několik let a každý rok se hrálo jen o udržení. Sestupem si myslím, že by se tým mohl „UZDRAVIT“.

Utkání jsme určitě chtěli vyhrát. Mně ani tak nezáleželo na tom, jestli jsme jistý sestupující nebo ne. Byl jsem rád, že jsem dostal šanci hrát. Myslím si, že to byl pěkný zápas. A co jsem se bavil s lidmi, tak mi říkali, že se po dlouhé době na to dalo i koukat. A šlo to i bez opor na kterých se celou sezónu tým stavěl.

To by se nestalo. Ale toto je v rukou trenérů a do toho už já nemám co povídat. Každopádně toto není otázka pro mě.

Myslím, že to nejsou špatní trenéři, jen by se neměli nechávat tolik ovlivňovat a měli by mít větší respekt u hráčů. Pak by vše mělo lepší účinek. Každopádně s nimi problém žádný nemám a přeji jim hodně úspěchů v dalším angažmá.

Ano, v souboji jsem dostal loktem. Soupeř se přesně trefil, že mi rozsekl pusu a krev se spustila i z nosu. Chvilku jsem byl ošetřovaný, ale pak jsem se do hry vrátil zpět.

Vždycky, když se něco nepodaří, je člověk zklamaný. Myslím ale, že pro milevský fotbal je to asi dobře. Alespoň si sedneme na prdel a pokusíme se do divize vrátit v co nejlepším složení, abychom byli v této soutěži konkurenceschopní a nehráli jen o záchranu.

Ano, bude hodně silný. Není důležité se do divize vrátit hned následující sezónu, ale až když na to tým bude po herní stránce připraven. Sám ani nevím, jak to co vše bude. Byli nám oznámeni nový trenéři, kteří opět hovořili jen se staršími hráči. Tak doufám, že to nebude zase škatulkování hráčů v týmu. Protože pokud si v týmu nejsou hráči rovni, tak to je velice špatné.

Pro mě to byla sezóna získávání zkušeností v divizi, pokud jsem dostal šanci. Na podzim jsem nastoupil od začátku zápasu jen v Karlových Varech, pro nás snad v nejtěžším zápase. Na jaře jsem se v zápase B-týmu bohužel zranil a byl jsem mimo šest týdnů. Po návratu po zranění mám v pěti zápasech i s B-týmem pět branek a jedno rozhodnutí v penaltovém rozstřelu. Takže pro mě vydařená sezóna až k jejímu konci. Týmově sezóna nebyla moc úspěšná, ale to je asi zřejmé, když jsme sestoupili. Paradoxní na tom je, že jsme udělali tuto sezónu nejvíc bodů, co kdy Milevsko za svoji existenci v divizi mělo.

Zatím jde vše podle plánu, sháníme více sponzorů. Stále máme pár volných míst do turnaje!

Ano, to jsem a hrdý slávista. Hodnotit posily zatím ani nejde, příprava je vždy ošidná a ukáže až průběh sezóny, zda to budou opravdové posily, nebo jen úlet a trenérova zkouška nových koní. Já jsem hlavně rád, že za Slavii Praha hraje můj kamarád Miljan Vukadinovič.

V naší české lize doufám, že bude bojovat po delší době o titul. A v Evropské lize doufám, že co nejdále. Já osobně bych si přál, kdyby se dostala do skupiny Evropské ligy a přijeli zajímaví soupeři.