Kluci v kabině se pomalu hádali, kdo poslal víc hlasů, říká Jakub Píša

Výhra pro nás byla důležitá pro náš klid do dalších zápasů. S Rokycany hrajeme vždy vyrovnané zápasy a věděli jsme, že to nebude nic jednoduchého. Na druhou stranu, doma se nám daří a chtěli jsme vyhrát, což se nám také nakonec podařilo, ale jednoduché to nebylo. Rokycany měly také plno šancí, ale štěstí se nakonec přiklonilo na naši stranu.

Byl to asi můj nejlepší zápas, ale bez kluků bych to také nedokázal. Byl to celkově povedený zápas jak pro mě, tak pro celý tým. Ale je pravda, že na co jsem sáhl, to se mi povedlo. I trenér Šolc říkal, že po tom, jak jsem vypadal líně v týdnu na tréninku, jsem ho překvapil, jak jsem hrál (úsměv).

To určitě, ale pořád je ve hře dost bodů, které chceme získat, abychom měli na jaře jistotu záchrany. Pořád musíme být nohama na zemi a jít zápas od zápasu. Je to takové obehrané klišé, ale je to tak. Doma jsme zatím neporazitelní a silní, ale z venku body nevozíme, což bychom chtěli zlomit teď ve Varech. Bude to pro nás nesmírně těžký zápas, ale rozhodně nepůjdeme do utkání s tím, že je nemožné vyhrát. Musíme odevzdat výkon na pokraji svých sil. Uděláme pro zisk bodů maximum.

(úsměv) Ruda je velká osobnost. Vede naše tréninky a snaží se nám předat veškeré své zkušenosti. Každý z nás má vůči Rudovi respekt. Ale na druhou stranu musím říct, že je to výborný kamarád, i když to nemá s námi na hřišti vždy jednoduché. Ruda ovšem s námi nesdílí kabinu, jak už jsem řekl, tréninky vede on s Liborem Šolcem a Božou Voglem, proto s nimi sdílí trenérskou kabinu. Cílem proto bylo, aby byl kapitán v kabině a proto byla nová volba kapitána. Pro mě osobně je dělat kapitána v Roudném hrozná čest a splnění mého snu. Jinak to šéfování Rudovi je opravdu jen v uvozovkách (úsměv).

Přišel jsem do Roudného ve svých 18 letech jako mladé ucho. V kabině tenkrát veleli frajeři jako Dan Kerl, Tomáš Pintér, Venca Nohava a Libor Šolc. Od nich jsem měl možnost se všemu naučit. Roudné je pro mě srdeční záležitost a opravdu všechny v klubu beru jako rodinu. Je pravda, že pro ně udělám vše, ale my jsme v Roudném takoví všichni. Máme hodně blízké vztahy a výbornou partu, ve které když je někdo rušivý element, kabina ho přirozené odstraní. Jsme jedna parta, rodina a kdo se tomu nepřizpůsobí, musí z kola ven. Jinak jsem rád, že mě kluci takhle vidí.

Je pravda, že na hřišti jsem občas výbušný, hlavně když cítím křivdu vůči mně nebo týmu. V mužích jsem dostal celkem šest červených karet. V loňské sezóně jsem měl nejvíce žlutých karet. Ale snažím se být na hřišti klidný a soustředit se na svůj výkon a vyhýbat se blikancům, jak mi říká Ruda Otepka, který jich měl za svou kariéru na hřišti také dost (úsměv).

Myslím si, že ano. U nás v Roudném se snažíme pro mládež dělat hodně. Mají skvělé podmínky pro tréninky a zlepšování je jen na nich. V minulé sezóně jsme měli pár problému s přístupem hráčů v zápasech a trénincích. Ale společně s Pavlem Cepákem, který je velice zkušený trenér a sám mě vedl v Dynamu, jsme tyto neduhy odstranili. Tým šlape skvěle a pár hráčů, pokud nepoleví, má našlápnuto do A-týmu. A abych někoho opravdu vyzdvihl, tak to jsou Dominik Samek s Matějem Otepkou, kteří už nakoukli do A-týmu, ale stále na sobě musí makat. K nim teď přibyl Dominik Collin z Dynama. Ale šikovných kluků máme v Roudném víc, jen je potřeba si to srovnat v hlavách, na jaké úrovni a jestli vůbec chtějí ve fotbale pokračovat.

Ano, je to pravda. Jak už jsem říkal, jsme rodina. V poslední době jsme slavili například vítězství nad Rokycany. Sešla se většina našeho týmu společně s přítelkyněmi a manželkami. Mimo jiné to byla i oslava narozenin Bohouše Vogla. V nedávné době jsme uspořádali kolaudačku v novém bytě, kam jsme se přestěhovali s přítelkyní. V létě jsme byli sjíždět Vltavu, na beach volejbalu v E.On Aréně na Vltavě jsme byli také utužit partu, v zimě bývají turnaje v bowlingu. Všechny tyhle akce jsou propojeny s B-týmem a staršími kluky z dorostu, jsme opravdu všichni jedna parta.

Samozřejmě, ale musím podotknout, že v tomhle případě jsem fandil Dynamu. Sparta mě svým výkonem zklamala. S podmínkami, jaké Sparta má, by měla suverénně vládnout celé lize. Sparta je pro mě v posledních letech zklamáním, ale nadále jí budu věrně fandit.

Myslím si, že ano. Je to těžké, ale ne nereálné. Tým je pod velkým tlakem fanoušků, v Česku je každý trenér a vítěz Ligy mistrů, znáte české fanoušky. Ale tým je mladý a úplně nový. Trenér Jarolím nemá lehkou situaci, ale věřím, že v budoucích letech budeme mít zase silný konkurenceschopný tým, i když to teď tak nevypadá.

Rozhodně sleduji. Musím ocenit pravidelné výsledky ankety o Sestavu kola a plno zajímavých článků. Je vidět, že se neflákáte a makáte (smích).

Za prvé bych chtěl všem poděkovat za hlasy, které mi poslali. Kluci v kabině se pomalu hádali, kdo jich poslal víc (úsměv). Mé rodině, která jich také poslala dost, a také nesmím vynechat mou přítelkyni (úsměv). Samozřejmě i všem lidem, kteří chodí na naše zápasy a povzbuzují nás. A hlavně musím zmínit Michaela Průchu a poděkovat mu za hlasy, on by se mnou jinak nemluvil (smích). A trenéra béčka Honzu Rezka, to je ten samý případ jako Průchy (smích).