Rozhovor se strůjcem košetického zázraku, trenérem Jiřím Cerhanem

Velkým šokem skončila podzimní část A třídy skupiny A. Na podzim poměrně jasně dominoval nováček soutěže, tým Sokola Košetice. Košetické mužstvo se mohlo spolehnout na výborné výkony gólmana Jana Jíši, jakožto na obrannou hru celého týmu. Košetice kráčely od prvního kola neohroženě soutěží, když zdolávaly jednoho nepříjemného soka za druhým. Dech košetickému mužstvu trochu došel až v závěru podzimu, i tak se nováček soutěže udržel v čele tabulky. Se strůjcem košetického zázraku, trenérem Jiřím Cerhanem, si nyní můžete přečíst zajímavý rozhovor.

zdroj - http://www.sokolkosetice.cz

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Odkud pocházíte a jak jste se dostal k fotbalu?
Narodil jsem se v Praze, ale od dětství žiji v Pelhřimově, kde fotbal za FK Pelhřimov hrál už můj otec a moji dva starší bratři.
Jaká byla Vaše hráčská kariéra?
Začínal jsem samozřejmě u žáků, slibně to vypadalo i v dorostu, pak na vojně v Dukle České Budějovice. Po návratu z vojny jsem byl v kádru A mužstva Pelhřimova, kde jsem sehrál cca 15 zápasů. Bohužel jsem musel skončit pro opakované zranění kolena. Po vzoru staršího bratra jsem přešel na trenérskou kariéru v 26 letech.
Máte nějaké/nějaká fotbalová období, na která rád vzpomínáte, ať už jako hráč nebo trenér?
Hezké období bylo, když bylo založeno pelhřimovské B mužstvo, dostal jsem jej na starost a od IV. třídy jsme postoupili až do 1.A třídy. (4 postupy v řadě – pozn. redakce)
Na jaké úspěchy jste ve svém životě, ať už fotbalovém či civilním, nejvíce pyšný?
V roce 1978 – 1982 jsem působil jako trenér A mužstva Pelhřimova, tehdy jsme hráli divizi, což ale byla třetí nejvyšší soutěž. Hráli jsme pořád o postup do II. ligy, podařilo se to ale až v roce 1983. Na toto období jsem samozřejmě pyšný. Možná i z toho pohledu, že jsme byli mladí, musím říci, že to byla krásná doba.
Každý trenér má své oblíbené hráče. Máte i vy nějakého svého top svěřence, který Vám utkvěl v paměti?
Rád vzpomínám na hráče Poděbradského, Pošustu, Horáka, Hrkala, Duckého, Beránka, Leligdona, Palkoviče, Dvořáka i na mnoho dalších.
Pracovalo se vám jako trenérovi lépe s mládeží nebo spíše s dospělými fotbalisty?
Pokud mám srovnávat práci s mládeží a práci s dospělými, musím říct, že obojí má něco do sebe. Trenér při práci s mládeží musí mít na paměti, že je musí něco naučit, nemá se zaměřovat tolik na výsledky, při práci s dospělými jde hlavně o body.
Jaké změny pozorujete ve fotbale za ta léta, co se v něm pohybujete?
Z mého pohledu byl dříve fotbal pomalejší, na všechno bylo dost času, ale byl techničtější a líbivější a padalo více branek.
Jste spíše inovátor, který zkouší v tréninku stále něco nového nebo spoléháte spíše na osvědčené metody potvrzené lety zkušeností?
Já stále stavím na osvědčených metodách, ale samozřejmě čtu odbornou literaturu a účastním se různých školení.
Měl jste někdy období, že jste si říkal, že s fotbalem seknete nadobro?
Byla samozřejmě v mezidobí období, kdy jsem chtěl s fotbalem seknout, nedařilo se, ale nikdy jsem bez tohoto svého koníčka dlouho nevydržel.
Pojďme se zaměřit na Vaše angažmá v Košeticích. Jak jste se k němu vůbec dostal? Zvažoval jste i jiné nabídky?
V roce 2014 jsem měl slíbeno, že budu trénovat mužstvo mladšího dorostu v Pelhřimově, nakonec to nedopadlo, proto jsem se domluvil s výborem Sokola Košetice, že to zkusím zde.
Jak se Vám zatím v Košeticích líbí? Je něco, co Vás tady vyloženě zaskočilo, ať už v pozitivním či negativním smyslu?
Pokud mám odpovědět na to, co mně v Košeticích zaskočilo, tak musím říct, že to byl zájem všech hráčů, funkcionářů a fanoušků o fotbal.
Po Vašem příchodu zaznamenal tým Košetic velký výkonnostní posun vpřed. Slýcháte od svých známých slova uznání?
Slova uznání slýchám, což samozřejmě potěší.
Jestli se nepletu, jste v Košeticích již bezmála tři roky. Kde se tým podle vás nejvíce zlepšil a na čem byste s námi ještě rád zapracoval?
V předzápasové a tréninkové přípravě musíme hlavně zapracovat na tělesné přípravě a herním projevu.
Jsou v Košeticích někteří hráči nebo dokonce i funkcionáři, se kterými jste se setkal i ve svým předchozích působištích?
Z košetických hráčů jsem znal bratry Vejsadovy a jejich otce, Láďu Vlka a Vláďu Šimůnka, z pelhřimovského dorostu Leoše Hanouska. S většinou funkcionářů jsem se znal podle vidění.
Odběhněme na chvíli od fotbalu. Čím jste se před penzí živil? A čemu se nejraději věnujete nyní?
Až do důchodu jsem pracoval jako elektrikář na útvaru hlavního energetika v Agrostroji Pelhřimov. Jako důchodce jsem spokojený při práci na chatě, zahradničení a na fotbalovém hřišti.
Po jednom zápase jste na sebe prozradil, že po každé výhře Košetic si rád otevřete sklenici vína. Jste znalcem vín nebo spíše jen příležitostným konzumentem?
Znalec vína určitě nejsem, ale lahvičku si po vydařeném zápase rád načnu.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.