HRÁČ KOLA MIROSLAV VELENSKÝ: Dostavěl jsem domeček a vrátil se k fotbalu!

Ofenzivní hráč Městce Králové, Miroslav Velenský, se jako jediný v soutěži dostal do sestav prvního i druhého jarního kola. Tentokrát ho navíc fanoušci zvolili, a to dokonce nadpoloviční většinou, nejlepším hráčem uplynulého víkendu. S městeckým dříčem jsme poté udělali rozhovor, kde jsme probrali jeho klub, přístup k fotbalu i sportovní sny. Odpovědi si můžete přečíst níže.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Dobrý den, gratuluji ke zvolení hráčem kola. Mohl byste se několika slovy představit čtenářům, kteří Vás neznají?
Hezký den všem, ještě 15 dní mi bude 29 let. Odmala hraji na postu útočníka, jen občas, když je potřeba, zaskakuji v záloze. Trenér mě dokonce v přípravě zkoušel na pozici předstopera, ale to se naštěstí neujalo (smích). Celý fotbalový život (od 6 let) jsem odehrál v Městci, zůstal jsem věrný i přes všechny přestupové nabídky.
Jako jediný jste se dostal do obou jarních sestav kola, jelikož trenér opět vyzdvihl Vaši neobyčejnou píli, pracovitost a obětavost. Jak vy se v tomto ohledu hodnotíte, jste hráč, který by se "pro tým roztrhal?"
Vždy nastupuji na hřiště s tím, že chci zvítězit! Vždy se snažím odvést nejlepší výkon. Jsou chvíle, kdy se fotbalově nedaří a musí tomu pomoci více bojovnosti. Vše se odvíjí od fyzické kondice a připravenosti, osobně jsem mimo nemoc odběhal celou zimní přípravu a je to hned znát, neboť jsem měl poslední takovouto zimní přípravu před pěti lety, když jsme hráli B-třídu. Poté jsem měl těžké zranění, které mě na dlouhou dobu vyřadilo. Po zotavení jsem se pustil do stavby domečku, nyní jsem se znovu poctivěji vrátil k fotbalu, tak snad budu týmu dále prospěšný.
Jak hodnotíte utkání proti Kovanicím? Bylo těžké je porazit?
Nastupovali jsme s vědomím, že Kovanice budou dobře bránit, a tak nepůjde o lehké utkání, navíc ani hřiště nebylo ideální. Byli jsme určitě více na balónu, soupeř hrozil především ze standardních situací, které jsme mu, především první půli, darovali zbytečnými fauly před vápnem. První poločas jsme nedali penaltu a při dalších šancích chyběla klidnější hlava nebo si dobře poradil kovanický gólman.
Váš tým vede tabulku. Co se změnilo oproti minulému, ne tak úspěšnému ročníku?
Je hezké, že vedeme tabulku, ale cesta je ještě daleká a bude především dost trnitá (smích). Osobně jsem minulému ročníku nic nedal, krom toho, že mě kluci vytáhli ze stavby domu na zápas, jinak jsem vůbec netrénoval, bylo to spíš trápení. Jinak si myslím, že se pod novým trenérem tým dával ještě dohromady. Hlavně můžu říct, že mě překvapila letošní zimní příprava, za kterou můžu kluky jen pochválit, i když to vždy může být ještě lepší!
Věříte, že postoupíte?
Jak jsem odpovídal výše, vždy nastupuji s tím, že chci porazit každého, ať je soupeř sebesilnější a pokud se to povede ještě jedenáctkrát budu jen šťastný (smích). Máme na postup.
Jaký je Váš největší fotbalový sen?
Ve svém věku už mám trochu jiné sny, ale pokud se jedná o ten fotbalový, tak je to určitě ten, aby se v Městci hrála lepší soutěž než okres.
A co naopak zážitek či úspěch?
Největším zážitkem je určitě postup před šesti lety do 1. B třídy, kdy s námi na utkání cestovalo autobusem i po vlastní ose mnoho fanoušků. Tenkrát tím opravdu žil celý Městec a postup se velice oslavil. Na to nikdy určitě nezapomenu! Jsem více jak půl roku ženatý, tak doufám, že to bude ten největší úspěch
Jaké byly Vaše dětské fotbalové krůčky a komu jste tehdy fandil?
Na první trénink mě přivedl děda v 5 letech, já jsem se tenkrát na kole otočil a ujel jsem, protože tam běhali moc velcí kluci. Takže první krůček byl zpět. Asi po půl roce jsem to zkusil znovu a dozvěděl se, že už to byli žáci, a tak jsem nastoupil spolu s Romanem Kafkou do přípravky. S ním to tedy táhneme od malastále za SKMK! Odmala fandím Spartě, když jsem byl malý, fandil jsem Dortmundu, za který hrál Tomáš Rosický, kterého mi je líto jak laboruje se zraněními.
Jakým aktivitám se kromě fotbalu rád věnujete?
Volného času moc nemám, poslední dva roky žádný, všechny volné chvíle věnuji stavbě domu a celé své rodině, kde co kdo potřebuje pomoct. Už se budeme stěhovat, tak snad budu mít i více času na manželku. Když už na to přijde, rád si zahraji tenis s manželkou, rád si také zabruslím či se projedu na kole.
Vzkázal byste něco fanouškům?
Rád bych, aby jich na zelené trávníky chodilo co nejvíce, především samozřejmě u nás v Městci. My se jim budeme snažit odvděčit dobrými výkony. Především bych byl rád, aby rodiče našich nástupců vedli děti ke sportu, aby nejen tento krásný sport pomalu nezanikal.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.