Druhý poločas jsme klasicky odpadli, přiznal Patrik Vacek

Mám, takové vítězství vždycky potěší. A o to víc, když už se nejspíš nebude nikdy opakovat (smích).

Určitě kluci z týmu, přátelé a to zejména kamarád Pája, který to vzal opravdu zodpovědně (smích). Všem, co mi poslali hlas tímto moc děkuju.

Rozehrávali jsme standardku, čekal jsem na vápně na odražený balon, který taky přišel. V tu chvíli už jsem měl jenom jediný úkol, kterým bylo dát gól, což se povedlo, když jsem balon trefil šajtlí ala Tomáš Rosický (smích).

Chyběly nám další dva góly, které jsem měl dát, pak bychom přivezli hned tři (smích). Ale vážně, druhý poločas jsme odpadli, což je u nás poslední dobou klasikou. Chyběla bojovnost a chuť hrát.

To určitě je. Nikdo z nás nevidí rád, že jsme takhle dole, ale bohužel se to všechno odvíjí od toho, že na tréninky chodí sedm nebo osm lidí a to se toho moc natrénovat nedá. Dřív nás bylo na tréninku šestnáct a hráli jsme báčko přes půl hřiště osm na osm. Dneska má spousta kluků jistýho fleka právě kvůli tomu, že nás není moc. A tak to vypadá, jak to vypadá. Mrzí mě to, v Lukavci jsme měli od dorostu skvělou partu, která pomalu upadá. Vím, že s věkem přicházejí i další povinnosti a starosti, ale ty máme všichni. Fotbal na vesnici se hraje hlavně pro radost, nikdo z nás za to peníze nemá. Člověk se těší, až si po zápase sedneme, dáme si pivo a pokecáme, což se hodně odvíjí právě od toho, jaká je parta.

Na to jsem v podstatě odpověděl v minulé otázce. Všechno to začíná u tréninku.

Pokud budu mluvit za sebe, tak určitě. Proslýchá se, že by se mohl vrátit Olda Němec, který nás trénoval dříve, tak se necháme překvapit.

Fotbal hraji od čtyř let. Začínal jsem v přípravce v Lovosicích, kam mě přivedl kamarád. Jsem rád, že jsem u fotbalu zůstal, potkal jsem díky tomu spoustu super lidí.

Rád trávím čas s přáteli, od čehož se pak v podstatě odvíjí všechno, protože vymýšlíme společné aktivity.

Sleduji, to je povinnost. Možná, že kdybych se jako malý naučil brzdit jinak, než o mantinel, tak jsem na něm hrál dneska taky (smích).

Znám, sleduji ho celkem často.