Jiří Koula: Po sezóně v Jevanech nejspíš skončím

Děkuji za gratulaci a musím říct, že jsem mile potěšen. Je to po dlouhé době, co jsem něco vyhrál nebo získal ocenění. V minulosti jsem vyhrával nejlepší střelce/hráče na turnajích, takže po té delší odmlce to je pro mě znamení toho, že není ještě všem dnům konec :-)

Myslím, že to byla jen náhoda, za kterou jsme samozřejmě rádi a doufáme, že to tak bude dál pokračovat. A to nejen v anketě, ale i v celkových výsledcích týmu, který to snad nakopne a začneme opět vyhrávat, jak tomu bylo na podzim. Na hlasování jsem se podílel pár hlasy, ale jak to tak vypadá, tak se do toho "obuli" spoluhráči a fanoušci, kterým za to moc děkuji.

Na podzim jsem si zranil koleno, což pro mě znamenalo absenci několika zápasů a dodnes se ještě necítím úplně ve své obvyklé fazóně a pohodě. Také se na tom asi podílí celkově špatná souhra týmu na hřišti, protože se skoro netrénuje. Sám kvůli zaměstnání nezvládám tréninky a jsem rád, že ještě s ohledem na rozrůstající se rodinu, stíhám zápasy. Navíc mi odešel parťák z útoku a ještě jsem si nezvykl na nového, ale lepší se to zápas od zápasu.

Nohou (smích). V dorostu jsem dal gól, díky kterému jsme postoupili, takže ten považuji za svůj nejdůležitější. Nejhezčím gólem v dresu Poříčan pro mě je gól proti Milovicím z cca 30 metrů do šibenice mému dobrému kamarádovi a dobrému gólmanovi Fišerovi. A jako taková třešnička na dortu pro mě byl gól, který jsem dal v Jevanech, když jsme postupovali do okresu. Byl to totiž stý gól jevanského týmu. To bylo pro mě i fanoušky Jevan krásné zpestření oslav.

K fotbalu jsem se dostal tradičně, jako převážná většina fotbalistů, už jako malý asi pětiletý kluk doma v Poříčanech, kde jsem strávil mnoho let. Z těch jsem několikrát přesídlil do jiných týmů (Kounice, Sokoleč) a nakonec před 4 lety za Romanem Marušákem do Jevan. Cesta to byla většinou úspěšná a gólová, jen ty poslední roky už mám kvůli zaměstnání málo pohybu, a tak klesá i fyzička. Od mala jsem rád střílel a dával góly, tak byl pro mě i trenéry útok jasná volba :-)

Po této sezoně z Jevan s velkou pravděpodobností odcházím. Kvůli rodině a zaměstnání se chci vrátit do Poříčan, kde se mi, doufám, povede pravidelněji trénovat. Hrát budu zatím za B-tým a až shodím vaničku, možná bude možnost i v áčku. Takže v béčku bych rád atakoval první místo v tabulce střelců i v tabulce týmů. Fotbalově si myslím, že na krajskou soutěž ještě pořád mám. Jevanům přeji hodně štěstí, budu jim fandit a doufám, že se jim bude dále dařit i beze mne. Zároveň děkuji za příjemné roky strávené se skvělou partou hráčů a především jevanských funkcionářů.

Osobně si myslím, že 2-3 týmy do OP svým výkonem momentálně nepatří. Pokud tyto týmy posílí, nebo spadnou, tak je šance, aby kvalita týmů ve skupině byla lepší a tím i soutěž zajímavější a vyrovnanější. Já si osobně myslím, že velká obměna týmů k fotbalu patří a jak se říká: "změna je život". Samozřejmě to s sebou přinese i úskalí nejen pro Jevany, ale i jiné týmy, za to to ale bude pestřejší a bude se na co koukat.

Překvapilo mě to, že postoupil do základu evropské ligy. Podzim v lize měl hodně slušný, tak si to asi zasloužil, i přes to tradičně zpackané jaro. Spíše mě ale překvapilo, jak k poháru přistoupily papírově silnější týmy z ligy. Vůbec dle mého nekalkulovaly s tím, že by se přes pohár mohly dostat přímo rovnou do základní skupiny. Myslím, že si teď v Liberci, Jablonci či v Boleslavi drbou hlavy. Ale nemyslím si, že by Zlínští v základní skupině něco uhráli, budou rádi za 2 domácí remízy. Na finále LM se samozřejmě těším a doufám, že si stará dáma s bílým baletem lehce zatancuje :-)

Asi výsledek v Kouřimi. My jsme měli hodně šancí, oni skoro žádnou a přesto jsme prohráli. Na tomto zápase bylo ukázkově vidět, jak to vypadat nemá a jak nejsme sehraní.

Když zavřeli pana Peltu, to mi udělalo upřímnou radost :-)

Není to sice v poslední době, ale ve svém životě jsem nejvíce hrdý na svou skvělou rodinu. Mám úžasného skoro dvouletého Lukáška a 7 měsíční Vanessku. Oni, společně s jejich maminkou, jsou tím, co se mi kdy povedlo nejvíc.