Tomáš Jedlička: Nekompromisně jsem zavěsil... jen to bylo do vlastní branky

Já si myslím, že vybrat někoho do sestavy kola je pro trenéra složitý úkol, pokud je vidět, že se táhne za jeden provaz a každý v týmu si plní to svoje na výbornou. Ale samozřejmě mě potěšilo že jsem se v sestavě objevil.

V Jevanech je vždycky horká půda, ale taky se vždy začíná za stavu 0:0. Samozřejmě prostředí se dá pochválit po stránce fanoušků, na fotbal tam chodí dost lidí a fotbal se tam prožívá. Do takových zápasů člověk nastupuje s tím, že se chce ukázat, ať už venku nebo doma. Co se týká hry, tak si myslím že mohu říct i za ostatní spoluhráče, že do Jevan jezdíme hlavně s tím, abychom se nenechali zbytečně vyloučit a domácím ukázat, že fotbal umíme hrát i do kopce. K mému gólu se toho moc říct nedá. Dostal jsem ze zálohy skvělou přihrávku a to je důležitý moment, bez kterých se góly většinou neobejdou.

Momentálně si nikoho konkrétního nevybavím. Jako malý kluk jsem měl rád hráče jako je Zidane nebo Raul. U nás fandím Spartě a v zahraničí přeji všem týmům, co umí předvést ofenzivní fotbal, ale hodně Realu Madrid.

Chodil jsem si kopat na hřiště s rodiči od doby, co jsem se naučil chodit :-D.. Začínal jsem v pečeckém AFK s Danem Turynou, byli jsme oproti ostatním o hodně mladší, ale fotbal mě bavil vždycky. Útočníka hraji od začátku, občas jsem si zkusil obránce v dorostu, když nebyli hráči. Ale nejlíp se cítím v útoku, nebo na ofenzivním záložníkovi.

Z Peček si mě vytáhla v žácích Boleslav, kde jsem se naučil asi nejvíc pod trenérem Jeníčkem a Sajdlem. Když jsem se vracel jako dorostenec, tak jsem se ještě na sezónu podíval do Kolína na střídavý start, takže mi vytížení rozhodně nechybělo. Parta byla dobrá vždycky, ať už se vyhrávalo, nebo prohrávalo.

Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel, protože fotbal mě bavil vždycky. Ale asi bych zkusil hokej.

Pamatuji si, že když jsem nastoupil do A týmu jako dorostenec, tak jsem dostal v druhém poločase šanci a povedlo se mi otočit prohraný zápas během několika málo minut v náš prospěch (myslím, že to bylo v Nučicích).

Určitě. Vím o jednom z dorostu, když jsem hrál stopera. Nekompromisně jsem zavěsil ze standardky hlavou. Bohužel na opačné straně. :-D

Relax a klid. Asi nemám konkrétní místo, kam bych chtěl jet. Umím si užít dovolenou jak u nás tak v zahraničí. Jde také o lidi které máte kolem sebe.

U mě stres hodně odbourává rodina a fotbal. Takže stresem zase tolik netrpím. Když si člověk umí odpočinout i během dne a nemusí čekat půl roku na dovolenou, tak má vyhráno.

To se po dvou kolech těžko odhaduje. Doufám, že o špici se popereme i my. Asi bych tipnul Býchory nebo Velim někde na čele tabulky. Dole je to složitější, minulá sezóna je toho důkazem, tam se celá druhá část tabulky dělila od sestupu pár body. Aktuálně na tom asi nejsou dobře Č. Pečky. Ale ještě je dost zápasů na změnu.