Učitele Josefa Hudce občas považují ostatní za žáka

Pro vzrůstem malého záložníka Karlových Varů nejsou vtipy u jeho výšce ničím novým, často je slýchá i právě v kabině Slavie. Jaké děti štvou mladého učitele nejvíce? A co je jeho fotbalovým snem?

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Pepo, byl jste zvolen Hráčem kola. Co na toto individuální ocenění říkáte?
Těší mě to. Ještě se mi tohle ocenění získat nepovedlo. Jsem rád, že mne okolí podporovalo a posílalo hlasy.
V Jankově jste podal velmi dobrý výkon.
Jen ho okořenit gólem, ale nepovedlo se. Hlavní jsou tři body z venku. Snad se mi poštěstí teď doma.
Upevnili jste si první příčku v tabulce. S dosavadním průběhem sezóny tedy můžete být spokojení, že?
Já osobně spokojený jsem a myslím, že i všichni v týmu. Mimo první zápas se nám povedlo všechny vyhrát a doufám, že nám šňůra vítězství vydrží co nejdéle.
Podle výsledků vám více sedí venkovní zápasy. Čím to je?
Těžko říct. Naše hřiště je o trochu menší než ostatní. Vyžaduje tedy více kontaktnější fotbal a více osobních soubojů, což nám asi moc nevyhovuje.
Kdo je z kabiny Buldoků největší fórkař?
Honza Staněk, Pavel Maňák a Láďa Mestl. Tihle tři vždy zlepší náladu v kabině a rozesmějí ji. Na mě si ale naštěstí nic speciálního nepřipravili, ale občas si něco najdou ohledně mojí výšky nebo práce.
Jaké povolání vykonáváte, že jste kvůli němu terčem vtipů?
Jsem učitel na základní škole. Učím tělocvik, rodinnou výchovu, pracovní činnosti, sportovní hry a občas zajdu suplovat hudební výchovu.
A co děti? Prozradíte nějaký zážitek ve škole, který vám utkvěl v paměti?
Štvou mě neustále. Hlavně děvčata, nenosí úbory na tělocvik a nechce se jim cvičit. Nejvíc mě rozesmálo, když jsme byli s devátým ročníkem na veletrhu středních škol a prezentující profesoři si mne pletli s žákem a nabízeli mi studium na jejich školách.
Spoluhráči z kabiny by od vás potřebovali poradit. Jak to děláte, že jste prý vyrýsovaný jako Superman?
Od mala sportuji, baví mě gymnastika a ta je docela náročná. Jsem kluk z vesnice a těžká práce mi také není cizí. Já jim kolikrát říkal, že je naučím salto.
Právě saltem oslavujete vstřelené góly, což spoustu trenérů nevidí rádo. Kdy jste s touto oslavou začal?
Začal jsem s ní už v mladších žácích a postupně jsem ji zlepšoval až do dnešní podoby. Jako malý jsem koukal na fotbal v televizi a viděl to u nějakého afrického hráče. Nadchlo mne to natolik, že jsem začal salta trénovat a už ve třetí třídě jsem je zkoušel o přestávkách ve škole.
Máte nějaký fotbalový sen?
Chtěl bych jednou trénovat malé kluky. Přál bych si, aby z nich vyrostli úspěšní sportovci a vzpomínali na mě a na to, co jsem jim předal.
Pocházíte z Toužimi, která se momentálně pohybuje na sestupových příčkách krajského přeboru. Jak vnímáte tamní situaci?
Sice jsem se před šestnácti lety přestěhoval do Krásného Údolí, ale v Toužimi jsem vyrůstal. Chodím se koukat skoro na každý domácí zápas a mezi hráči Toužimi mám nejlepší kamarády, takže to trápení prožívám s nimi. Čekal jsem, že na tom budou lépe. Budu jim držet palce, ať co nejrychleji opustí spodek tabulky.
V následujícím kole přivítáte doma Sedlčany. Jak na vás Tatran zatím působí?
O ostatní týmy se moc nezajímám. Minulý ročník jsem se na jejich půdě zranil, takže se těším na nedělní zápas. Snad uvidí diváci salto a my získáme tři body.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.