Sleduj fotbalunas.cz
Přihlásit - Staň se součástí komunity
TOP FOTKY TÝDNE: Nerušit, spím!
NEJ VÍKENDU: Kanonýr nasázel osm branek za zápas
HVĚZDY V PRALESE: Radek Šírl vrazil do soupeře a byl vyloučen

Pavel Galvas: Po třetím gólu jsem začal myslet na korunku střelců

23.06.2018 19:15 Tomáš Holata

Mokrolazecký útočník Pavel Galvas prožil pohádkový týden. Nejprve zazářil v nedělním utkání proti Slavkovu, když soupeře zesměšnil šesti góly. Tohle střelecké galapředstavení mu navíc zajistilo titul nejlepšího kanonýra soutěže. A v neposlední řadě pak v naší anketě o pouhé tři hlasy předčil ludgeřovického stopera Romana Fejerčáka.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Bylo pořádně drama, když jste ještě hodinu před koncem hlasování ztrácel na Fejerčáka necelých deset procent. Jak se vám povedlo tak rychle stáhnout tohle manko?
Sám to pořádně nechápu. Měl docela velký náskok, takže pak už jsem to ani moc nesledoval. Výsledek mě velice překvapil, ale hodně lidí o tom hlasování vědělo. Dát šest gólů v jednom zápase se nepodaří každý den. Chodily mi gratulace, takže se to asi rozkřiklo.
Prožíval jste hlasování anebo jste to moc neřešil? Jak velkou radost vám výhra udělala?
Jak už jsem říkal, ten konec jsem vůbec nesledoval. Bylo to příjemné překvapení a samozřejmě každá výhra člověka potěší.
Budete teď muset něco přinést do kabiny? Máte v Mokrých Lazcích nějaký sazebník pro podobné věci?
Tak do kabiny určitě nějakou láhev budu muset vzít. To by mi kluci neodpustili hlavně, a to hlavně Petr Wojnar. Ten už se na to těší. Sazebník úplně vyřešený nemáme, ale doufám, že od nové sezony už se podaří něco zavézt.
Nominaci jste si vysloužil za vynikající výkon proti Slavkovu, kterému jste vstřelil šest gólů. Kdy naposledy jste zažil takhle vydařené utkání?
Tak tohle vím úplně přesně. Šest branek se mi naposledy podařilo vstřelit v žácích za Opavu.
Můžete se ještě krátce vrátit k poslednímu mistrovskému utkání proti Slavkovu?
Výsledek sice vypadá jednoznačně, ale hosté si asi podobně vysokou porážku nezasloužili. Vůbec to nebylo jednoduché utkání, přestože soupeř přijel v oslabené sestavě, tak se nejevil špatně. Na začátku se klidně mohl ujmout vedení, když nastřelil břevno. Tam jsme měli velké štěstí. Také ve druhém poločase mohl Slavkov několikrát srovnat stav, naštěstí se tak nestalo a po třetím gólu soupeř úplně rezignoval a dopadlo to, jak to dopadlo.
Spoluhráči vás často na trávníku nacházeli, i když mohli sami střílet. Byl to záměr? Přetahoval jste se totiž s kobeřickým Šimečkem o titul nejlepšího kanonýra soutěže…
Po třetím vstřeleném gólu to už kluci začali hrát trošku na mě, protože tušili, že tam nějaká šance je, abych přeskočil kobeřického Šimečka. Naštěstí mi tam spadlo úplně všechno. Někdy i s pořádným štěstím, které jsem konečně měl.
Jak si vůbec vážíte korunky střelců?
Určitě mě to velice těší. Když jsem před posledním zápasem ztrácel na Adama Šimečka čtyři góly, tak jsem na to vůbec nepomyslel na to, že bych ho mohl ještě přeskočit. Po třetí brance do sítě Slavkova už mi to ale hlavou proběhlo. Pak už jsem nepřihrával a snažil se dát co nejvíce branek. Kluci mi naštěstí hodně pomohli, za což jim samozřejmě děkuju.
Při několika gólových situacích to dost zavánělo ofsajdem…Jak jste to viděl vy?
Tohle se mi velice špatně hodnotí. Upřímně opravdu nevím, zda tam ofsajd byl nebo ne. Ze hřiště to není tak úplně poznat. Já jsem se snažil dělat vše pro to, abych v tom ofsajdu nebyl a pokud rozhodčí nepískl, snažil jsem se pokaždé skórovat.
V tabulce jste nakonec obsadili osmé místo. Jak jste s ním spokojeni a jaké budete mít cíle v příští sezoně?
Konečně jsme nebojovali do posledního kola o záchranu, což je dobré, ale máme kvalitní tým, který ještě bude od nové sezony ještě doplněný, takže určitě budeme chtít hrát v horní polovině tabulky.
Patříte k odchovancům opavského fotbalu, ale v áčku Slezského FC jste se neuchytil. Není vám to zpětně trošku líto?
Líto mi to určitě není. Prožil jsem tam spoustu let, získal spoustu nových přátel a zahrál jsem si proti kvalitním soupeřům zvučných jmen.
Vrcholový fotbal jste si nedávno vyzkoušel v Hlučíně. Jak velký to byl tehdy skok a jak se vám tam líbilo?
V Hlučíně byla vydařená hlavně poslední sezona, kde se nám povedlo umístit na třetí pozici, což byl velký úspěch. Ta změna byla hlavně v organizaci hry a zkušeností hráčů. Zatímco v Opavě jsme hráli o záchranu, v Hlučíně jsme se pohybovali na předních příčkách tabulky.
Proč jste v Hlučíně nezůstal? V posledním půlroce jste se stal pravidelným členem základní sestavy účastníka MSFL…
V Hlučíně se trénovalo čtyřikrát týdně a každý víkend následoval zápas. Bylo to časově náročné stíhat s prací, i když mi zaměstnavatel vycházel vstříc. Přesto jsem se každý den vracel domů po 19. hodině.
Jak moc jste se těšil na opětovnou spolupráci s bratrem Honzou a otcem Romanem, který všemu šéfuje z lavičky? Probíráte vůbec u Galvasů něco jiného než fotbal?
Na spolupráci jsem se velice těšil. V této sestavě jsme v Mokrých Lazcích začínali. Jsem rád, že si s bráchou můžu ještě zahrát v jednom týmu, protože si na hřišti hodně rozumíme. O to hezčí je, že nás trénuje náš otec. Fotbal samozřejmě doma probíráme pořád.
Přesto není I. A třída trošku málo na hráče vašich kvalit?
Do Mokrých Lazců jsem přišel z toho důvodu, že mě oslovil majitel klubu a nebylo mi jedno, v jakých patrech tabulky se v posledních letech nachází.
Berete Mokré Lazce pouze jako přechodnou stanici s tím, že brzy změníte dres anebo tam chcete zůstat delší dobu?
Není vyloučeno, že si ještě v dalších letech zahraju vyšší soutěž. Lazců jsem chtěl pomoci dostat se do vyšších pater tabulky, kde podle mého názoru patří.
Přicházejí teď nějaké nabídky?
Nabídky nějaké jsou, ale zatím jsem se s nikým nějak konkrétně o ničem nebavil, takže uvidíme, co se bude dít v letní pauze.
Máte ještě nějaký nesplněný fotbalový sen?
Vyšší soutěž jsem si už vyzkoušel, za což jsem rád, takže jsem spokojen.
Co rád děláte ve volném čase a jaká je vaše civilní profese?
Rád si zajdu zahrát tenis, jezdím na kolečkových bruslích a v zimě si zahraju hokej. Pracuju v Ostravě jako strojník.
Autor: Tomáš Holata

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.