Hráč 11. kola - Milan Pavliš - Bez něj to bylo prostě jak když buší hluchý do vrat.

I přesto, že to s vámi ještě tři kola zpět nevypadalo zrovna moc dobře. Dalo by se říct, že vás zdobí skvělá obrana, je to pravda? 
Náš největší problém byl prostě v tom, že se nám nedařilo dávat góly. My jsme hráli celkem dobře, ale prostě jsme se snažili dát gól a ono to tam nespadlo. Pak jsme vždy dostali góla z brejku a už se to celý sesypalo. Takže to byl celý náš problém. 

Co se změnilo?
Vlastně čtyři kola zpět se vrátil "Ríša" Frank a to je na nás hrozně znát, protože on ty šance dokáže proměnit a zvítězit nám tím zápas. Bez něj to bylo prostě jak když buší hluchý do vrat. 

Svůj celek jste zejména na začátku druhé půle hodně podržel, co se stalo, že se Deštné podařilo vás lehce dostat do nesnází?
Bylo to tím, že jsme soupeře ze začátku prvního poločasu k ničemu nepustili. Dali jsem ještě dvě břevna a nějaké šance neproměnili. Jim se pak podařilo v závěru poločasu vyrovnat a tím se trochu nakopli. Do druhé půle měli tedy více balón na kopačkách a dost zatlačili. Měli tam docela dost slbné dvě šance, nám se ale povedlo z protiútoku dát branku. Od té doby jsme se více chytli, začli jsem si věřit a tak jsme ten zápas dotáhli do vítězného konce.

Náhle jste se vyhoupli do přední části tabulky, změnily se nějak nastavené priority v týmu? 
Ne ne, cíl je jasný. Hlavní je se zachránit. Pokud to co nejdříve zachráníme, tak bude klid.

Jste brankář, bylo tomu vždy tak?
Od malička, co jsem začal hrát fotbal, tak jsem byl vždy v bráně.

Nemáte občas chuť vzít balón a utíkat s ním směrem k soupeřově bráně? 
Jelikož hraji futsal, tak občas i jo. Občas to výjde tak, že když je nás třeba jen jedenáct nebo prostě málo, tak z těch tří brankářů umím hrát nejlíp nohama, tak si zahraju i v útoku. Teď mě to čeká nejspíš o víkendu také, protože nás má být pravděpodobně málo a tak se dostanu do hry. 

Co se týká zmíněného futsalu, tak se mu věnujete pouze rekreačně nebo více?
Jenom zatím rekreačně, hrajeme tady Divizi a krajský přebor Královéhradeckého kraje a uvidíme no. Hraju to zatím jen pokud mám na to čas, abych taky něco dělal a měl nějaký pohyb.

Existuje trenér, kterého si ve své kariéře pamatuje více, jak ty ostatní?
Určitě to byl Pepa Bouček, který teďka dělal asistenta v "áčku", ten mě vlastně k fotbalu znovu přivedl. A asi to bude i Karel Podhajský, ten mě trénoval v Hradci a dal mi toho opravdu hodně.

Kdy jste s fotbalem začínal?
Bylo to asi ve druhé třídě, v těch nějakých devíti letech. To jsme si s klukama chodili hrát fotbal na plácek a prostě jsem si řekli, že bychom to mohli zkusit třeba nějak organizovaněji. Tak jsme šli do Předměřic na trénink a už jsem tam zůstali. Postupem času se nám to začalo líbit.

Jakožto brankář na to máte určitě trochu jiný pohled, jak útočníci. Co říkáte na to, že v případě nerozhodného výsledku následující pokutové kopy?
Pro mě to je vždy taková výzva, protože mě penalty od malička bavily. Já jsem tedy rozhodně pro a myslím si, že to je i pro diváky takové spestření.