Hráč 23. kola - Filip Kmínek - myslím, že to bylo skvělé rozhodnutí.

Zvítězili jste na půdě prvního celku, bylo to těžké vítězství?
Myslím si, že jsme na ně byli dobře připravení. I přes to, že jsme neměli úplně ideální sestavu, tak si myslím, že každý hráč odvedl maximum. Prostě jsem to odmakali na 110% a to vše rozhodlo o našem vítězství.

Až na zápas s Vysokou se Červeněvsi na jaře daří, čím to je?
Máme úžasnou partu mladých lidí. Je to obrovsky perspektivní tým, sedíme si myslím výborně.

V Červeněvesi jste na hostování od začátku roku, co Vás do týmu přivedlo? 
V mém předchozím působišti se mi tak úplně nedařilo a tak jsem hledal nějakou alternativu, jak zlepšit své výkony. Přišla mi nabídka právě z Červeněvse, tak jsem jí přijal a myslím, že to bylo skvělé rozhodnutí.

Za tu dobu jste taky dokázal vstřelit už 17 branek, to Vás zatím řadí na společné třetí místo tabulky střelců a to máte oproti svým soupeřům o dost míň odehraných zápasu. Cítíte se ve formě?
Ve formě se určitě cítím. Myslím si, že to je moje vůbec nejlepší jaro v mé kariéře. Je to hodně o tom týmu. Za 90% mých gól mohou mí spoluhráči. Jsem rád, že si můžu zahrát s takovým kolektivem, jaký v Červeněvsi je.

Jsou v týmu zaznamenávány nějaké postupové ambice?
Nechci o tom mluvit přímo takhle nahlas. Rozhodně to nechci zakřiknout. Kdyby k tomu došlo, chtěli bychom určitě postoupit. Ale ještě nás čekají těžká utkání, které musíme zvládnout, ale když se nám to povede, tak si myslím, že ano, že ty ambice tu budou.

Mohl byste nám v krátkosti představit Vaší fotbalovou kariéru?
Já jsem asi začínal v nějakých pěti nebo šesti letech. To jsem začínal ve Spartaku Kobylice. Po tom v dorosteneckém věku, kdy jsem chtěl vlastně pokračovat s fotbalem, tak v Kobylicích se rozpadl dorost. Takže jsem musel jít do Cidliny, kde jsem odehrál jednu sezónu a bohužel mě zastihlo těžké zranění. Takže jsem se po vyléčení vrátil zpět do Kobylic. Tam jsem si zahrál pár sezón a poté jsem putoval do Ohnišťan. V Ohnišťanech to pro mě bylo takové specifické, protože to je vlastně mateřský klub mého otce a strejdy. A z Ohnišťan jsem šel na hostování právě do Červeněvesi.

Co byl Vaším největším úspěchem během té kariéry?
To bylo asi když jsme hráli v Bydžově(RMSK Cidlina) druhou dorosteneckou ligu. Pak jsem se taky stál nejlepším střelce Krajského přeboru v dorostu.

Mohl byste nám trochu popsat působení v druhé lize v Bydžově? S ohledem třeba na současné angažmá.
Už je to delší doba, to jsem byl ještě mladý kluk. Náročné to určitě bylo, měli jsme čtyřikrát týdně tréninky. Jel jsem do školy na střední školu a v podstatě jsem musel u toho stíhat každý den trénink. O víkendu jsme jeli někam na zápas, tam hrál vždy A + B tým. A občas se stalo, že jsme si museli vzájemně vypomáhat. Takže se třeba stalo, že jsem byl čtyřikrát týdně na tréninku a pak ještě oba dva dny o víkendu na zápase. Ale ani tady to není jednoduché, snažíme se hrát o postup a tak se snažíme v tréninku makat na 110%. Každá soutěž má prostě svoje, ale je fakt, že tam to bylo hlavně časově náročné. 

Trénujete i individuálně a nebo trenůjete jen s týmem?
Aktuálně tedy jen s týmem. V zimní přípravě jsem se ale snažil vždy ještě individuálně chodit běhat, ale teď momentálně ne.

Máte nějaký oblíbený domácí či zahraniční fotbalový tým? A co Vás s tímto týmem pojí?
Vyloženě nějaký oblíbený tým nemám. Jinak se mi ale líbí filozofie Arsenalu. To jak dávají příležitost mladým hráčům. Kdykoliv jsem hrál nějakou počítačovou hru třeba, tak jsem se snažil sesavit tým z mladých hráčů a tak je mi to blízké.