Po podzimní části – Morkovice, Boršice, Vigantice

Morkovice neměly dobrý vstup do soutěže. Prohrály první zápas v Holešově, pak sice zvládly utkání ve Štítné, ale následovaly další porážky. „Mezi nejhorší okamžiky bych zařadil start do soutěže. Prohra doma s Holešovem, kdy nás soupeř nepřehrával, ale proměnil své šance po našich chybách a tím zvítězil. To samé ve třetím kole, opět doma s Rožnovem. Potom vzápětí prohra v Chropyni a v tabulce jsme se ocitli na posledním místě,“ vzpomíná trenér Radek Barnet. V 6. kole přišel nejhorší zápas sezóny. „Zápas v Provodově jsme prohráli 5:0, hráči mě zklamali na celé čáře v přístupu k utkání, psychice a v produktivitě.“ Po tomto debaklu se Morkovice zvedly a zvítězily 7x v řadě. Hlavně zápas na hřišti Baťova byl povedený, „hráli jsme od začátku ofenzivní fotbal, soupeř také preferoval stejný typ hry. Zápas se musel divákům líbit a hlavně jsme zvítězili.“ Během 14. kol získaly Morkovice 26. bodů a nacházejí se na 4. místě. „S umístěním jsem spokojený, i když mě zklamala předehrávka prvního jarního kola s Holešovem.  Kdybychom vyhráli, přezimovali bychom na prvním místě. Vyrovnané utkání jsme psychicky nezvládli. Jinak je soutěž velmi vyrovnaná a tím pádem musíme pořádně pracovat v přípravě“.

Gólově se Morkovice mohly spolehnout na branky Vladimíra Bombicze, který jich zaznamenal 8. Stejný počet branek zaznamenal i Pavel Doležel. Mezi hráči, které trenér Barnet chválil, byl také Kamil Chalupa, „Podával stabilní výkony a byl hlavně pracovitý na trénincích i v zápasech. Je to skromný kluk, který hrál 1. B třídu. Musím ho pochválit za tréninkovou morálku, přístup k zápasům a docházku“.

Boršice vstoupily do sezóny rozpačitě. Na úvodní výhru proti Viganticím nenavázaly a dokonce prohrály dva domácí zápasy proti Slušovicím a Napajedlům, tedy týmům ze spodních pater tabulky. Boršice poté posbíraly několik vítězství a porazily v domácím zápase lídra soutěže Holešov, ale v dalším kole prohrály na půdě předposlední Štítné. Z týmů, kterým se podzim příliš nevydařil, dokázaly Boršice porazit pouze Bystřici. I přes tyto ztráty se nakonec Boršice posunuly se ziskem 25. bodů na 5. místo tabulky. 

V Boršicích měli na podzim skvělou fazónu hned dva střelci. Martin Dufek a Petr Filipský. Prvně jmenovaný zaznamenal 12 branek a spolu s Pavlem Krajčou se stal nejlepším střelcem podzimu. Petr Filipský vsítil o dvě branky méně.  Oba střelci se zasloužili téměř o dvě třetiny branek Boršic.

Tým Vigantic můžeme zařadit mezi překvapení krajského přeboru. Valašský klub ještě v minulé sezóně málem sestupoval. Nový trenér Radomír Dian však se svými svěřenci dokázal vybojovat 24 bodů, což v tabulce znamená 6. místo. „Kdyby mi někdo před sezónou řekl, že budeme mít 24 bodů, tak po výsledcích a předváděné hře v přípravě, bych mu poklepal na čelo. Mohu zodpovědně říci, že s tím nikdo v klubu nepočítal. Takže tady spokojenost,“ hodnotí trenér Dian. Vigantice se po celý podzim potýkaly s výkyvy formy. Přišly dobré zápasy, například domácí derby s Rožnovem, které Vigantice vyhrály 1:0. „Měli jsme kvalitní zápasy, ale každý v něčem jiném. Třeba hodně dobře takticky zvládnuté bylo utkání v Luhačovicích (1:2np). Zápasy doma s Napajedly nebo derby s Rožnovem mělo, co se týče nasazení taky určitou kvalitu.“ Po dobrých zápasech ale nastaly horší okamžiky, o kterých má trenér Dian jasno. „Venku Boršice a Štítná nad Vláří (i když jsme tam vyhráli) a doma s Fryštákem. Tady jsme podali dle mého názoru hrozné výkony. A nejhorší moment podzimu? První půle doma s Boršicemi (0:4). To se přiznám, že mi bylo všelijak a hlavou se mi toho honilo tolik, že si to snad všechno ani zpětně nepamatuji. Ale i tohle k fotbalu patří. Co se bude muset zlepšit, je 100% přístup a nasazení po celý zápas! Do budoucna nelze předvádět takové výkyvy v nasazení, jako tomu bylo dosud. To si bude muset každý jednotlivec uvědomit! Na tomto rozhodně budeme pracovat“. 

Góly ve Viganticích na podzim střílel hlavně Zbyněk Paleček (8). Další branky přidal z obrany David Musiol. Trenér Dian mimo jiné chválil také Radima Kučeru. „Vigančan tělem i duší! Borec, který se snaží své bohaté zkušenosti předat dál. Je pozitivní a na place nechá srdce. I když měl jako trenér Znojma svých starostí dost, tak vždy, když mohl, tak přijel pomoci. Takových moc není!“