Divoké období plné plzeňských podniků mi bylo vyčítáno. Bylo to neudržitelné a stačilo, říká Tomáš Ježek

Do zápasu se Staňkovem jsme nevstoupili vůbec dobře. Dvakrát jsme prohrávali, ale naštěstí se nám podařilo rychle vyrovnat. Do druhé půle jsme šli s cílem neinkasovat a přidat nějaké branky, což se povedlo.

Tak o penaltu jsem si neříkal, byla mi tak nějak přidělena. Za hattrick jsem samozřejmě rád, protože se mi tuhle sezónu moc střelecky nedařilo.

Tři góly jsem naposledy dal někdy v žácích ještě na Rapidu, ale spíš než hattrick, se mi podařilo dát gól hlavou, který byl určitě první a možná i poslední v životě.

Se Zručí to pro nás bude asi zápas jara, ale věřím, že se nám podaří vyhrát zbylé tři zápasy a někoho v tabulce ještě přeskočíme. V kabině samozřejmě výsledky sledujeme, ale jsme nastavení na naše výkony.

Vzhledem k tomu, že náš pokladník Dan Kořenek si odjel někam tuším že se školou, tak zatím nijak. Doufám, že ten rozhovor vydáš ještě před jeho příjezdem a třeba si toho ani nevšimne. (směje se)

Tak o soutěži jsem slyšel, ale o tom že se na losování podílel Kořen vůbec nevím. Takže já jsem už mimo možnost výhry? Škoda, televizor bych střelil na burze a výdělek věnoval na naší dokopnou, protože v šatně máme sotva elektriku.

To byl samozřejmě vtip, myslím že pro tu televizi na Rapidu využití najdeme, třeba na předzápasové rozbory soupeře.

Ano správně, je to tak. Tohle divoké období započalo minulé jaro naší spanilou rapidskou jízdou skrz krajským přeborem, což považuji jako zatím svoje nejlepší období v kariéře. Potom přes léto jsme s mými nejlepšími kamarády Matějem Fikrlem a Martinem Černickým, na dlouhé týdny obsadili, jak říkáš, plzeňské podniky a takhle to pokračovalo až do podzimní části soutěže. Moje výkony šly samozřejmě dolů, několikrát mi to bylo vyčítáno i v kabině a ještě jsem kvůli tomu několik zápasů vynechal, protože z jedné akce jsem onemocněl asi na dva týdny. Teď už tomu tak není, protože toho bylo prostě zkrátka moc a nebylo to udržitelný, jednou za život stačilo. (směje se)