Tachov se oklepal z nenadálého konce v ČFL. Brankář Houdek zůstal klubu věrný a kormidluje ho za titulem krajského přeborníka

0

Patřil k nejlepším gólmanům v ČFL, tachovský celek válel. Po loňské povedené sezóně ale přišla studená sprcha - kvůli nemožnosti ufinancovat působení ve třetí nejvyšší soutěži byla budoucnost klubu na fotbalové mapě ve hvězdách. Nakonec se přihlásil do krajského přeboru. Pro osmadvacetiletého brankáře Dana Houdka byly letní události šokem, v Tachově se ale rozhodl zůstat a jako kapitán vede svůj mančaft v dosud bezproblémové jízdě krajskou soutěží. Tachov neztratil na podzim ani bod!

Když se vrátíme v čase, na konci června Tachov oslavoval povedenou v ČFL, když skončil na páté příčce. V tu chvíli už jste věděli, že klub soutěž opustí. Jaká nálada tehdy panovala?

Byl to absolutní šok, protože to nikdo nečekal. Musím říct, že takhle špičkový tým v třetí lize na západě Čech se už nikdy bohužel nesejde, hráči typu Hofmann, Dvořák, Došlý, Kyndl, Matas apod. už během toho posledního ročníku přerostli výkonnostně úroveň třetí ligy a ve spojení s trenérem Pavlem Vajglem byla radost se na naši hru dívat. Scházelo nám šest bodů na postup do druhé ligy. Bohužel to jsou věci, které jako hráči nemůžeme ovlivnit a musí se to brát tak, jak to přijde.

 

Kdy jste věděl, že konec v ČFL už je neodvratný? Jak jste celou situaci tachovského fotbalu vnímal?

Tři kola před koncem soutěže nám to bylo oznámeno těsně před domácím utkáním s Pískem, který jsme porazili 4:2. Byl jsem z toho hodně přešlý, už jsem to jednou říkal - po té špíně v Domažlicích, ze kterých jsem odešel do Tachova, jsem si k tomu týmu našel velmi silný vztah, podpořený skvělou partou, zázemím, spojením z Plzně, přítelkyně je z Chodové Plané, prostě se tam sešlo všechno na jedničku. Ještě navíc ten poslední rok jsme fakt předváděli skvělý fotbal a pak vám oznámí tři týdny před koncem soutěže, že to celé končí. Optimista zrovna nejsem a byl jsem z toho hodně špatný.

 

Brzy bylo jasné, že místo ČFL se v Tachově bude hrát jen krajský přebor. Vy jste se i přesto rozhodl zůstat. Proč?

Týden před odletem do New Yorku v letní pauze jsem šel s tátou na kafe, kde jsme tu situaci řešili. Byl jsem špatný, říkal jsem mu, že asi skončím úplně, že po tom zklamání nemám do fotbalu vůbec chuť a budu se věnovat něčemu jinému. Řekl mi: „Počkej, nech to v klidu, on ti někdo zavolá,“ akorát jsme dopíjeli kávu. Do deseti vteřin mi volal pan Morgenstein, hlavní sponzor a ředitel FK Tachov, jestli bych za ním nemohl přijet do jeho restaurace v Tachově. Sedli jsme si, vyříkali některé věci i co se týká budoucnosti klubu, poprosil mě, jestli bych nezůstal i v krajském přeboru, že mým setrváním si podmínili někteří další kluci to, že zůstanou v týmu. Což nechápu, kvůli mé funkci pokladníka jsem velmi neoblíben (úsměv). Dlouho jsem se nerozmýšlel, i když jsem vůbec nevěděl, co od KP čekat. Zůstal jsem a jsem za to dnes velmi rád.

 

Kolik hráčů z ČFL v kádru Tachova zůstalo s vámi?

Patrik Vyleta, Michal Folejtar, Tomáš Habart, Marek Ruda, Lukáš Tušl a Martin Knakal, který je zároveň trenérem, byť stějně jako Jirka Luňák nemá licenci. Čili kostra týmu je velmi silná na krajský přebor. Chuť do přípravy jsem měl, fotbal mi chybí po nějaké chvíli odpočinku a hlavně ta parta a sranda v šatně jsou věci, bez kterých moc nedokážu fungovat.

 

A nepomýšlel jste přece jen na přestup do týmu vyšší soutěže? Nabídky jistě byly…

Něco z vyšších soutěží se řešilo, ale vždy to padlo na tom, že by museli vybourat futra, abych se vešel se svojí velkou hlavou do šatny.

 

Někteří hráči ale Tachov opustili. Sledujete jejich výkony?

V kontaktu jsme všichni neustále, musel bych jmenovat soupisku celého týmu. Dvořka (František Dvořák, pozn. autora) hraje druhou ligu v Sokolově, ostatní kluci jsou v ČFL nebo divizi v různých týmech a pokud vím, všichni jsou ve svých týmech opory. Jen tak dál. 

 

Tachov je v krajském přeboru suverénní jako snad žádný jiný tým v republice. Patnáct zápasů, patnáct výher, skóre 66:8. Čím to je, že takto dominujete?

Jak už jsem řekl, zůstala silná kostra týmu z ČFL, kluci jsou zvyklí na mnohem rychlejší tempo a úroveň. Doplnilo se to vhodně jak mladými kluky, tak staršími a sedlo si to. Příprava byla stejně tvrdá jako v ČFL, fyzicky jsme na tom velmi dobře a hlavně jsme zapracovali od začátku na tom, aby byla parta a týmový duch, bez toho by to nešlo nikde. Hrajeme útočný fotbal, kdy chceme dávat co nejvíce gólů.

 

Čekal jste, že to půjde až takto dobře?

Nikdo z nás předtím KP nehrál, nevěděli jsme, co od toho čekat. Věděli jsme, že budeme silní, ale až takhle to nečekal nikdo. Hodně důležité bylo první utkání v Mýtě, kde přes tlak celých 90 minut jsme vstřelili gól až v 88. minutě a vyhráli. Tím se to nakoplo a pak už to jelo. Ještě víc si cením vítězství v Chotíkově, kde se prohrávalo 2:0 a Lukáš Chlupatýr Bydžovský vstřelil před koncem na 3:2, toho si cením, že jsme to nepoložili a bojovali až do konce.

 

V čem je síla vašeho celku?

Sílu bereme z kondice, až na pár týmů jsme od 60. minuty začali dominovat. Bohužel tím, jaké máme skóre, je dáno, že jsou týmy, které na celý zápas zaparkují autobus na vápno a nám se do plných hraje strašně těžko, nejsme Barcelona a nikdy nebudeme.

 

Koho byste zmínil jako hvězdy týmu?

Beru všechny stejně a nerad bych na někoho zapomněl. Osu týmu jsem už zmiňoval. Nejlepší hráč je bez diskuze Tomáš Habart, ten vůbec nemá co dělat v amatérském fotbale. Tichý kluk, co řekne dvě slova za týden, nepije vůbec alkohol, ale hodím mu balon v 90. minutě a hoří lajna, vypadá to jako když kojot Wilda nahání ptáka Uličníka. Jak řekl Lukáš Tušl, hrát u soupeře levého obránce na Habiho, o půli visím, jeho fyzický fond a technika, to je neskutečný.

 

Nejlepším střelcem týmu je Lukáš Bydžovský, kterého jistě také zařadíte mezi opory.

To teda upřímně, když poprvé vkročil do šatny, tak první, co mě napadlo, bylo, že úpadek FK Tachov právě dosáhl vrcholu (smích). Ale klobouk dolů, hodně mile překvapil, maká jako šroub a 16 gólů za podzim, smekám. A nakonec to nejlepší, Lukáš Čížek, živoucí fosílie mančaftu, nastupuje spíše jak střídající hráč, ale čich na góly v jeho věku má jako málokdo. Ten snad dal gól už všemi částmi těla. Vůbec bych se nedivil, kdyby za 40 let byl pořád v kádru áčka už jako důchodce, dojel do vápna na invalidním vozíku s novými kopačkami za deset tisíc, které sbírá jako známky, rozhodnul zápas a ještě to vyprovodil se slovy: „A to Vám hraju na třicet procent.“ S jeho sebedůvěrou bych už asi chytal bundesligu (úsměv).

 

Pro tachovské hráče to vypadá jako v uvozovkách ztracená sezóna v soutěži nižší, než na kterou by měli. Nevnímáte to tak?

Nemůžu mluvit za ostatní, já už to beru jinak. Táhne mi na třicet, nedělám si iluze o ligovém angažmá, nakonec to dopadlo tak, že jsem spokojený. Daří se, parta je výborná a místo výletů do Chrudimi či Hradce Králové máme každý zápas do hodiny jízdy od Plzně. Mladí se musí rozhodnout sami, ale určitě by neměli mít v hlavě jako strop krajský přebor. Každého volba. Spíš to beru z pohledu města, jako tým z vyšších pater třetí ligy jsme tomu dělali dobrou reklamu i za to, že město financuje provoz sportovního areálu, za což mu patří dík. Sice se o nás píše jako o lídrovi KP, ale z toho asi ani nikdo na zadek nesedne.

 

Jak hodnotíte úroveň plzeňského KP? Překvapilo vás něco, ať už mile, nebo nemile?

Hodně se rozevírají nůžky mezi divizí a krajským přeborem. Nechci to hodnotit. Spíš mi přijde úsměvný, že kluci z některých týmů mi říkají, že je hustý, že máme tribunu nebo třeba záchody v šatně.

 

Bude v Tachově zájem o případný postup do divize, nebo je za současné situace stropem právě KP? Čeho byste s Tachovem ještě rád dosáhl?

Zrovna minulý týden byl pan Morgenstein před zápasem v šatně, řekl nám, že chceme divizi a pak se uvidí, co bude dál. Hlavně tam ještě nejsme, ve hře je 45 bodů a bude to dlouhé, týmy teď na jaře budou kousat ještě víc než na podzim a 9 bodů náskok je fajn, ale nic závratného. Zodpovídáme se jen sami sobě v týmu, panu Morgensteinovi, který sponzoruje chod klubu a nikomu jinému, i když si to může myslet. Uděláme maximum pro to, aby se divize vrátila do Tachova. Cíle žádné nemám, jediné, co si přeji, je stabilní klub a pohoda v týmu.  

 

DAN HOUDEK

- brankář a kapitán FK Tachov

- 28 let

- odchovanec Viktorie Plzeň, kromě Tachova působil i v Domažlicích

 

FK TACHOV

- fotbalový klub založený v roce 1950

- po dlouholetém působení v divizi v roce 2015 po dvaceti letech oslavil postup do ČFL

- po úspěšné minulé sezóně musel třetí nejvyšší soutěž opustit, přihlásit se rozhodl do KP Plzeňského kraje

- v týmu přesto někteří hráči z třetiligového kádru zůstali, po podzimu je celek stoprocentní a má našlápnuto k postupu do divize

 

 


Našli jste nějakou chybu? Rádi ji opravíme.

Stačí napsat na email info@fotbalunas.cz, co nejvíce nám nedostatek popište a my zajistíme, aby vše bylo v pořádku. Zároveň nám můžete pomoci s Vaším oblíbeným týmem. Napište nám na email tym@fotbalunas.cz aktuální soupisku, celá jména hráčů a budeme rádi, když nám budete dodávat informace z Vašeho klubu.

Děkujeme za spolupráci, tým fotbalunas.cz

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.

Ostatní čtou