I z pozice stopera mě to táhne dopředu, říká Tomáš Kolouch z Vlachovic

Ano, věděl jsem o tom. Hned v kabině si mě kluci dobírali, že budu zase v novinách a že se objevím nejspíš v téhle anketě. Takže to budu mít pěkně drahé.

Do utkání jsme nastoupili v rozestavení 3:4:3. Bohužel jsme na ni nebyli zvyklí a brzo jsme prohrávali 0:2. Pak jsme se vrátili k naší normální hře a soupeře jsme přehrávali a skoro nepouštěli za půlku. Dali jsme 2 branky z rohového kopu a další jsme přidali po pěkné akci. Takže jsme již do poločasu otočili výsledek. Ve druhé půlce jsme na Vidče opět vlétli, po faulu na Chovance a následné červené kartě pro hostujícího hráče jsme kopali penaltu. Tu jsem sám proměnil a pět minut na to jsem přidal další gól střelou ze střední vzdálenosti. Hosté se ale po našich gólech nevzdali a začali nás přehrávat v posledních 15 minutách. Asi jsme se nechali trochu ukolébat. Hráli jsme pak na brejky, kdy jsme trefili 3 tyčky a 2 dvakrát trefili gólmana. Nechápu. Hosté tak zkorigovali výsledek na konečných 5:4. Myslím si, že pro diváka výborný zápas.

Vypadalo to s námi špatně, ale i přesto jsem věřil, že to zvládneme. Byl bych jinak špatný kapitán, kdybych hned po 13. minutě složil zbraně. A nakonec se nám to také podařilo.

Není to tak dávno, v minulé sezoně jsem dal hattrick ve 3. kole proti Valašskému Meziříčí B. I když je to z mé pozice stopera docela náhoda, když se mi to podaří. Ale nějak mě to pořád táhne dopředu.

Máme velice mladé mužstvo, myslím si, že možná nejmladší v soutěži. Dále se k nám připojil nový trenér. Takže si to musí první všechno sednout a sehrát se. Myslím si, že postupem času to bude čím dál tím lepší. A nikomu nedáme nic zadarmo.

Od žáků jsem působil ve Vlachovicích. Odtud si mě vytáhli na půl roku do Zlína, ale díky tomu, že jsem nastupoval na gymnázium do Valašských Klobouk, vrátil jsem se zpátky do Vlachovic. V žácích jsem se ještě posunul do Brumova, kde jsme hráli 3. nejvyšší žákovskou soutěž, zde jsem byl až do mladšího dorostu. V 16 letech jsem se vrátil do Vlachovic, protože byla možnost hrát za muže. Ještě jednou jsem zamířil v U19 do Zlína na přípravu, ale z toho nakonec sešlo. V tu dobu jsme totiž vyhráli I.A třídu a byla možnost hrát krajský přebor.

Byl bych rád zkusit si ještě nějakou vyšší soutěž. Samozřejmě by to bylo nejlepší s Vlachovicemi. Snad se toho ještě dočkám. Minulý rok jsem byl již domluvený s divizním Brumovem na hostování, jenže v poslední chvíli to po domluvě s našim vedením nevyšlo. V poslední zimní přestávce jsem byl na přípravě v divizním Slavičíně, ale nechal jsem se od vedení zase přemluvit, abych setrval ve Vlachovicích. Ted v létě jsem měl další nabídky. Jednu ze stejné soutěže a 2 nabídky z krajského přeboru. Ale ty jsem s díky odmítl, nechtěl jsem v tom tady kluky nechat.

Fotbalový vzor asi nemám. Ale líbí se mi hra Nemanji Vidiče nebo Sergia Ramose.

Já bych řekl, že klidný střed tabulky. I když jsem se vsadil s jedním fanouškem, že skončíme do 5. místa. Doufám, že se nám to podaří, jinak to budu mít hodně drahé.

Pro mne je to vždy takové malé derby, hraji proti bývalému klubu. Je to vždy nahecovaný a vyrovnaný zápas. Já sám si nepamatuji, kdy jsme v Brumově naposledy prohráli. O to víc mě mrzí, že v tom zápase budu chybět.

Určitě se na stránky dívám, kvůli výsledkům a komentářích ze zápasů. Povedly se vám. Jenom mě trochu mrzí, že tu chybí víc informací a znak o SK Vlachovice. Ale to se to brzy doplní.

Ať nás chodí podporovat, protože ten fotbal hrajeme hlavně pro ně. A hlavně, ať s námi mají pevné nervy (smích).