Patrik Matula: Tento rok bych raději týmový úspěch než vyhrát krále střelců

Tak samozřejmě, že jsem to čekal, má fanouškovská základna je velká.

Dost možná to bylo i naopak. Po dvou nezdarech v řadě, kdy Lukáše překonal v podpoře svých kluků a PR na sbírání hlasů i kdejaký předseda ze vsi. Tentokrát už zaváhat nemohl, aby nám zas a znova ukázal, kdo umí tahat za nitky.

Takový klasický utkání venku, které jsme nakonec zvládli o gól jako fcvp. Úvod se nám tentokrát povedl, kdy se z hranice vápna krásně z otočky trefil můj parťák z útoku Marek. Další branky jsem přidal já a potom už jsme to trochu vypustili, přeci jen jsme hráli 3 zápasy v týdnu a bylo potřeba snížit spotřebu. Bohužel Marek Feiferlík v bráně to vypustil až moc.

Já jsem klasická desítka a to, kam mě trenér Kohout zrovna napíše na svůj papírek, mě nerozhodí.Nejčastěji mě píše na hrot, občas dávám zálohu, ale ze všeho nejvíc má rád, když si seběhnu až ke stoperům a rozdávám radost tam, nejlépe jako poslední hráč. (směje se) Co se týče spolupráce v útoku, tak se vedle mě protočili už všichni a s každým se mi hraje skvěle. Nejvíce vstřelených gólů máme kvůli domácím zápasům, kde se nám hraje skvěle a soupeři si k nám pravidelně jezdí pro příděl.

Gólový cíl do této sezóny nemám, minulý rok jsem krále střelců vyhrál, tento rok bych raději týmový úspěch. Navíc, když se v zápase netrefím, mají z toho kluci ještě větší radost, než když dám hattrick. Zejména Adam Žák, Josef Nosek a Michal Ráb o tom po zápase a během dalšího týdne hodně mluví.

K fotbalu mě přivedl můj děda zhruba ve 4 letech.

Oblíbený týmy jsou fcvp, jediný tým z Manchesteru a ten náš Slovan. U hráčů je to podobný, byl to Bakoš, Ronaldo a od nás co se týče přístupu k fotbalu by to měl být zcela určitě pro každého i Miroslav Cigler.

Těch adeptů je hrozně moc. Může to být Michal, který v době tréninku často mění doma žárovku a nebo musí se psem na veterinu, může to být i Marek Koranda, který se nechce zbytečně unavit, a tak raději nakope balóny svých spoluhráčů k paní Vandě na zahradu, a pak to tam jde jakože hledat, ale minimálně 14 dní se pak neobjeví ani míč, ani Marek, ani paní Vanda. Dále samozřejmě Josef Reischig, který každoročně začíná zimní přípravu až v červenci, ale jako vítěze zvolím Otíka, který na svém triku během tréninku viděl klíště, a tak se vyděsil, až z tréninku odešel.

Autorem je Marek Koranda, se kterým trávím nejvíce času, a tak si to mohl dovolit. Pravda je ale taková, že to bylo po covidu. Lukáš potřeboval na tribuny zase nalákat lidí a jelikož ostatní z týmu vypadali ještě hůř, vyfotil mě. Tato fotka se dodnes objevuje v klubovém bulletinu před zápasem.

Nikdy to nebylo aktuálnější! Potřebujeme prostě chvíli na rozkoukání, necháme soupeře, ať ukáže co umí a až pak po 20 minutách zjistíme, že toho moc není, tak zařadíme trojku a zápas ukončíme. V posledním zápase jsme začali už při rozcvičení, jak chtěl kouč a druhou půli už jsme se museli šetřit, a tak asi zůstaneme dál u svého.

Rád mám všechny sporty, občas si zahraji PlayStation, ale nejraději čas mimo práci a fotbal strávím s manželkou a dětmi.