ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - Daniel Braniš | 1.B třída sk. B, 2015-2016

Jmenuji se Daniel Braniš, je mi 18 let, aktuálně studuji střední školu v Liberci a jsem brankářem Jiskry Mšeno, kde chytám za B-tým.

Utkání proti Hrádku zatím ve svojí kariéře řadím vysoko, zápas se mi vydařil a štěstí mi nechybělo. Škoda, že jsme nedokázali zvítězit, ale myslím, že ani remíza z venku není k zahození a Hrádek se ukázal jako dobrý soupeř, který má mnoho kvalitních hráčů.

K fotbalu jsi mě přivedl ty, pamatuji si, že jsi mě občas bral na své tréninky a zápasy do Německa, tam jsem asi viděl fotbal poprvé a později jsem si chodíval kopat se starším bratrem před dům, už tam jsem se vždy stavěl do branky a chytal míče. Asi v 7 letech jsem začal hrát za Jablonec, tam jsem pár let hrával v poli, ale jelikož jsem zdědil kopací techniku po tobě, tak jsem v tom budoucnost neměl a přestalo mě to bavit. Asi ve 13 jsem znovu začal hrát fotbal, tentokrát již jako brankář a v Jiskře Mšeno, kde jsem doposud.

Spokojený jsem, ale kdybychom měli o pár bodů více, nezlobil bych se. Myslím, že kdyby od začátku sezóny hrál stejně složený tým jako například minulý týden v Hrádku, tak bychom nějaké body určitě urvali. Jinak se svými výkony na začátku sezóny určitě nejsem úplně spokojený, i když se nedařilo celému týmu, tak cítím, že jsem v některých zápasech mohl pomoci o trochu více.

Mít otce trenéra má své výhody i nevýhody, výhodou je například to, že mě vozíš na tréninky a z tréninků (smích) a kdyby jsi netrénoval, tak bych asi skončil s fotbalem už někde v dorostu, protože jsem byl vždy jeden z nejmenších a neměl jsem to v bráně lehké a teď při zápasech je na mě o to větší tlak, že ty body chci i kvůli tobě, aby jsi byl úspěšný.

Nějak tomu nechávám volný průběh, jsem smířený s tím, že profesionální fotbalista ze mě nebude, ale snažím se trénovat co nejvíce poctivě. Teď se soustředím na aktuální sezónu, chytám 1. B třídu a pořád mi má ještě co dát, jsem ještě hodně mladý. A co bude v budoucnu? Uvidíme.

Když jsem byl mladší, tak jsi asi mým vzorem byl ty. Teď bych asi neřekl, že mám nějaký vzor, ale vždy jsem obdivoval Ikera Casillase, který i se svojí ne moc vysokou postavou je zkrátka velkou legendou, dále se mi líbí Tomáš Vaclík, podle něj nosím číslo 31, které měl ve Spartě a aktuálně ze Synot ligy je podle mě nejlepší Tomáš Koubek.

Nejvíc fandím určitě Jablonci, domácí zápasy pravidelně navštěvuji. A jinak ze všech týmů nejvíce sleduji zápasy New Yorku City, protože zápasy MLS jsou velmi zajímavé. Utkání tam nejsou tolik svázány taktikou, hraje se velmi ofenzivně, a proto tam také padá hodně branek.

Pěnčín je aktuálně na druhém místě a nemyslím si, že by k nám přijel prohrát, ale každopádně budeme bojovat a třeba překvapíme, rozhodně to nebudou mít zadarmo.