Dvojrozhovor s hráči 27. kola Divize E – Zpívající gólman Kadlec a Olin Bartozel s druholigovými zkušenostmi

Nejprve Vám, pane Bartozeli, ještě jednou gratuluji k vítězství v naší anketě o hráče kola. Věděl jste vůbec, že jste nominován? Mluvili jste o tom třeba se spoluhráči v kabině?

„Děkuji Vám, chvíli jsme se o tom bavili s trenérem Vaňkem, ale nějak moc jsme to v kabině neřešili, docela mě to potěšilo.“

Dobře, přesuňme se teď rovnou k Vám. Rád bych se dozvěděl něco o Vašich fotbalových začátcích. Jste odchovancem Brumova, nebo jste působil i v jiném celku? Případně ve kterém/kterých?

„Já jsem s fotbalem začínal v Bylnici, ale již v přípravce jsem přestoupil do Brumova, takže mě vychoval Brumov. V osmnácti jsem přestoupil do druholigové Karviné, kde jsem strávil rok. První půlrok jsem šancí moc nedostával, ale druhý půlrok jsem nakouknul občas i do základní sestavy (nastoupil k 17 zápasům a odehrál 712 minut - pozn. autora). Pak jsem se vrátil do Brumova a při prvním soutěžním utkání, jsem si zlomil nějakou kůstku v kotníku, což mě docela zabrzdilo. Ještě jsem absolvoval angažmá v Opavě, když spadla do MSFL, ale nějak výrazněji jsem se neprosadil, navíc mě zabrzdilo další zranění, tak jsem se znovu vrátil do Brumova.“

Ano, z Karviné si Vaše jméno pamatuji. Ještě bych se zeptal, kdo Vás k fotbalu přivedl?

„K fotbalu mě přivedl táta, ten fotbal miloval, ale nikdy nehrál na ligové úrovni. Často si se mnou „kopal“ i starší bratr.“

Pokud můžete prozradit, tak jaká je Vaše profese? Případně, co studujete?

„Vystudoval jsem obchodní akademii a teď studuji vysokou školu.“

Jaké jsou Vaše další oblíbené aktivity kromě fotbalu?

„V poslední době jsem si oblíbil především tenis. Rád ho hraji a i na něj koukám.“

Vím, že je těžké hodnotit sám sebe, ale pokuste se alespoň říci, jak jste se svými jarními výkony spokojený? Případně, jak hodnotíte jarní výkony celého týmu? Venku se Vám vůbec nedaří. Na jaře jste si připsali jen výhru v Lískovci, jinak jste nebodovali. Je velký rozdíl hrát doma a venku?

„Tak já nejsem téměř nikdy sám se sebou spokojen, takže podle mého soudu mám ve svých výkonech ještě rezervy. A jarní výkony týmu nejsou také nijak oslnivé, měli jsme nějaký cíl – držet se nahoře v tabulce, a pokud možno hrát ofenzivní fotbal, – ale začátek jara se nám vůbec nepodařil, dost šancí jsme zahazovali a soupeř nás trestal takřka z každé maličkosti. Tým byl docela frustrovaný, ale v poslední době jsme se docela zvedli a dokazujeme, že máme kvalitní tým, že ten začátek jara byl prostě jen výpadek, jenž se bohužel ve sportu stává. Já nějak nerozlišuji zápasy doma a venku, snažím se každý vyhrát, ovšem je jasné, že každému víc sedí hrát doma, kde to zná a nemusí nikam cestovat.“

Samozřejmě, chápu. Teď ještě pojďme k zápasu s Vítkovicemi. Jak byste popsal svůj gól?

„Zápas to byl s velmi kvalitním soupeřem, byly nějaké šance na obou stranách, ale myslím, že jsme si tu výhru zasloužili. Můj gól přišel po nádherném centru Lukáše Martinky, mně už stačilo jen nastavit hlavu, ani jsem nemusel jít do výskoku, byl to prostě minimálně z poloviny gól Lukáše.“

Jaké máte své osobní fotbalové cíle a ambice? Máte nějakou soutěž, kterou byste si rád zahrál? Druhou ligu, do které jste již nakoukl? Co první liga?

„Tak každý mladý hráč, který hraje fotbal, doufá, že by mohl nakouknout třeba i do první ligy. Já bych byl rád, kdybych měl možnost si to zkusit.“

Třeba se Vám to povede. Zaznamenáváte si někde nějaké své osobní statistiky, nebo Vám to třeba zapisuje někdo z rodiny? Kolik jste již dal v této sezóně branek?

„Necháme se překvapit. Nikde si to nepíšu, a ani nikdo jiný mi to nepíše. Gólově to asi nebyla nějak hrozná sezóna z mé strany, ale pořád nejsem zcela spokojen. Mám asi nějakých 14 gólů, ale jistý si nejsem.“

To je slušný počin. Máte nějaký svůj fotbalový vzor? Případně oblíbeného hráče a klub? Co bývalí ligisté ve Vašem týmu (Polách, Šenkeřík,…)?

„Já vždy strašně obdivoval Zinedina Zidana, ale v současnosti se mi dost líbí Eden Hazard i celý klub Chelsea.  Na bývalých ligových hráčích v našem mužstvu jde vidět, že si něčím prošli a hrají s velkým přehledem. Jsou technicky skvěle vybavení, je prostě radost si s nimi zahrát.“

Takže to jste určitě rád za titul v Premier League i zisk Capital One Cupu. Byl jste někdy na Stamford Bridge, nebo je to zatím nesplněný sen?

„Ano, jsem moc rád. Bohužel nebyl, ale rád bych se tam v budoucnu podíval.“

Jak to vypadá u vás v kabině? Kdo patří mezi největší „šprýmaře“?

„V kabině vládne pohoda, často se zasmějeme. Právě Tom (Tomáš Polách) se Zdeňou (Zdeněk Šenkeřík) a Marťasem (Martin Kolář) si umí udělat legraci téměř ze všech, ale jak se říká: „sranda musí být“.“

Myslíte si, že za toto ocenění hráče kola budete muset něco hodit do kasičky? Kdo má funkci pokladníka?

„Těžko říct, ale myslím, že to nějak usmlouvám. Pokladníka dělá tuším David Juřica.“

V neděli hrajete v Kozlovicích, kde mj. narazíte na brankáře Petra Kadlece, který obdržel stejný počet hlasů jako Vy a stal se také hráčem tohoto kola, což je opravdu kuriózní situace, ale na druhou stranu parádní příležitost na dvojrozhovor. Jaký očekáváte zápas?

„Zápas to bude pro nás jistě těžký, venku se nám nedaří podle představ a budeme chtít zabrat. Myslím, že by to mohl být útočný fotbal.“

To je jasné. Pane Bartozeli, moc Vám děkuji za vyčerpávající odpovědi. Jsem rád, že jste si na to našel čas. Přeji Vám hodně úspěchů v dalších zápasech a třeba spolu ještě nějaký rozhovor uděláme, pokud budete znovu oceněn. Věřím, že budete Vy i Váš klub sledovat náš web, protože se jej snažíme dělat hlavně kvůli klubům a hráčům z nižších soutěží, abychom Vás zviditelnili a ukázali celé republice. Zasloužíte si to.

„Děkuji, moc se mi Vaše stránka líbí, je plná zajímavých informací, přeji Vám, ať Vám to funguje dál, minimálně tak dobře, jako doteď.“

My také děkujeme.

Nejprve Vám, pane Kadleci, ještě jednou gratuluji k vítězství v naší anketě o hráče kola. Věděl jste vůbec, že jste nominován? Mluvili jste o tom třeba se spoluhráči v kabině?

„Mockrát děkuji. Chtěl bych v prvé řadě poděkovat všem, kteří mi dali hlas, cením si toho. O nominaci jsem věděl. S ostatními jsme se o tom v kabině bavili. Já myslel, že zvítězí Lukáš Kaďorek, který dal dva góly. Ten by si to zasloužil. V kabině jsme uvítali, že se objevil nový portál, kde se dělá sestava kola. Na druhou stranu jsem zase rád, že jsem vyhrál já. Plním totiž roli pokladníka, takže si můžu sám sobě nastavit sumu, kterou vložím do kasy. Kdyby vyhrál Káďa (Lukáš Kaďorek), tak by zase říkal, že nemá peníze (se smíchem).“

Rád bych se dozvěděl něco o Vašich fotbalových začátcích. Jste odchovancem Kozlovic, nebo jste působil i v jiném celku? Případně ve kterém/kterých?

„Já jsem se k fotbalu dostal poněkud oklikou. Od třetí třídy jsem hrál 6 let basketbal, především kvůli sestře, která hrála za Přerov. Dotáhla to až do reprezentace a zahrála si v USA. V Americe již zůstala a bydlí tam už 15 let. Naši také doufali, že se v basketbalu prosadím a třeba si zahraji i v NBA. Jenomže mě to od malička táhlo k fotbalu. Začal jsem s ním ve 14 letech v Kozlovicích, kde už kroutím 14. sezónu, takže jsem jejich odchovancem. Začínal jsem v záloze, ale postupně jsem se posunul mezi tři tyče. Co se týče mých rodičů, tak matka na sport příliš není, zato otec ještě hraje metanou za Přerov.“

Jakou máte profesi?

„Pracuji jako obchodní zástupce pro stavební firmy.“

Čemu se, kromě fotbalu, věnujete ve volném čase?

„Čas věnuji hlavně přítelkyni a psovi. Momentálně mi hodně času zabírá kapela (Petr Kadlec zpívá v kapele Critical Acclaim). Právě dokončujeme premiérovou desku, takže máme teď napilno. Budeme k ní chystat pár koncertů.“

Vím, že je těžké hodnotit sám sebe, ale pokuste se alespoň říci, jak jste se svými jarními výkony spokojený? Případně, jak hodnotíte jarní výkony celého týmu? Jaký byl předsezónní cíl?

„Ze začátku jsem se bál, protože jsem byl po operaci kolene, ale nakonec šlo všechno dobře. Podzim jsme odehráli dobře. Chtěli jsme hrát v klidném středu tabulky, což se nám dařilo. Jenomže pak jsme jeli na zápas do Nového Jičína a Ladislav Dlouhý mi říká, že jsem snad na jaře ještě nedostal víc než jeden gól. A tak to začalo. Prohráli jsme 2:1 a pak už jsme se vezli. Nevyhráli jsme 6 duelů v řadě. Ležela na nás deka. Výhru jsme potřebovali. Naším nynějším hlavním cílem je skončit v tabulce před Přerovem. Mezi námi a Viktorkou logicky panuje velká rivalita. Aktuálně na ně ztrácíme tři body, máme poměrně krutý los (Brumov, Havířov, Vítkovice), ale nevzdáme to.“

Přesuňme se tedy k zápasu v Určicích, kde jste vyhráli 1:2. Utkání ovlivnilo brzké vyloučení Iva Zbožínka. Jak jste viděl zápas Vy?

„Ano, to vyloučení bylo klíčové. Před tím měli domácí penaltu, která, dle mého názoru, byla minimálně hodně sporná. Spíše se pískat neměla. Pak přišla situace mezi Kaďorkem a Zbožínkem. Lukáš Kaďorek má pověst mírného provokatéra, takže jistě nějaké ostřejší slůvko mezi těmi dvěma padlo. Zbožínek pak hodil Kaďorkovi míč do obličeje, takže jasná červená. Pak se nám povedlo zápas otočit. Tedy povedlo se to především Lukáši Kaďorkovi, který dal oba naše góly a podle mě odehrál svůj nejlepší jarní zápas. I proto jsem se domníval, že se hráčem kola stane on.“

To ano, ale trenér Matějka Vás po utkání hodně vychvaloval. Byl rád, že jste tým podržel a ve druhém poločase předvedl minimálně jeden vynikající zákrok, kterým jste zachránil svůj celek.

„Něco jsem chytil, ale to se ode mě očekává. Já jsem byl také rád, že jsem konečně něčím pořádným přispěl. Už při penaltě jsem si sáhl na míč a určický hráč ji jen se štěstím proměnil. Ale jak říkám, něco prostě chytit musím.“

Jaké máte své osobní fotbalové ambice? Chtěl byste si zahrát nějakou vyšší soutěž?

„Tak samozřejmě, ambice má každý fotbalista. Já bych nejraději do anglické Premier League (se smíchem). Ale jsem realista. Divize, kterou teď chytám je pro mě top. Celou dobu působím v Kozlovicích a nemíním to ani v budoucnu měnit. Jsem skutečný srdcař a klub opouštět nechci. Ani kdyby přišel jiný lepší gólman, který by mě vytlačil na lavičku. Pokud by se nám podařilo někdy postoupit do MSFL, bylo by to super.“

Vedete si nějaké své osobní statistiky? Případně Vám je vede někdo z rodiny?

„Já si statistiky nevedu. Maximálně si někdy vystřihnu nějakou fotku apod. Na druhou stranu jsme právě teď nedávno měli v kabině k dispozici kroniky klubu snad od roku 2001 se všemi údaji i fotkami. Je hezké vidět své jméno a cítit, že jste něčeho takového součástí.“

To věřím. Máte nějaký svůj vzor? Nějaký oblíbený klub, kterému držíte pěsti?

„Už snad od roku 2001 fandím Chelsea. Fandil jsem jí tedy ještě před tím, než do klubu přišel Petr Čech. Pak se můj zájem ještě zvýšil. Petra obdivuji, už od dob, kdy chytal v Blšanech a ve Spartě. Nejen jako brankáře, ale i jako člověka. Jde opravdu vidět, že to má v hlavě srovnané a že je to velký profesionál. Podle mě je na stejné úrovni jako Jaromír Jágr. Jediné, co mám společného s Petrem Čechem já, je to, že když uděláme chybu, fanoušci nám to dají okamžitě pěkně „sežrat“. Ale to je úděl brankářů. Jejich zaváhání jsou vidět nejvíc. Oni jsou ti poslední, kteří mohou zabránit gólu.“

Jak to vypadá ve vaší kabině? Kdo patří mezi vtipálky?                       

„No, musím říct, že se mezi ně řadím hlavně já. Přispívá k tomu i to, že jsem pokladník, takže si musím kluky trochu vychovávat (se smíchem). I když je to někdy těžké z nich vydolovat peníze do kasy. Legraci umí dělat i Ladislav Dlouhý. To je takový můj hlavní kumpán. V naší kabině vládne pohoda. Vše se stabilizovalo. Máme dobrou partu.“

V neděli Vás čeká duel s Brumovem. Na druhé straně barikády bude stát i Olin Bartozel, který získal stejný počet hlasů jako Vy. Jaký očekáváte zápas? Připravujete se nějak speciálně na bývalé ligové hráče v týmu Brumova?

„V prvé řadě musím říct, že Brumovu máme co vracet. Na podzim jsme u nich schytali debakl 5:1. Bude to těžký soupeř. Očekávám vyrovnaný souboj. Nic speciálního zatím nechystáme, ale možná trenér Matějka něco vymyslí. Nějaké speciální bránění standardních situací apod. Připravíme se na zápas jako na každý jiný. S kondičním trenérem si zase uděláme tradiční cviky.“

Pane Kadleci, moc Vám děkuji za vyčerpávající odpovědi. Jsem rád, že jste si na to našel čas. Přeji Vám hodně úspěchů v dalších zápasech a třeba spolu ještě nějaký rozhovor uděláme, pokud budete znovu oceněn. Věřím, že budete Vy i Váš klub sledovat náš web, protože se jej snažíme dělat hlavně kvůli klubům a hráčům z nižších soutěží, abychom Vás zviditelnili a ukázali celé republice. Zasloužíte si to.

„Já také ještě jednou mockrát děkuji. Ať se vašemu webu daří.“