ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - Teď kopu všechny penalty sdělil nám Michal Hřivnáč.

Dobrý den, děkuji mnohokrát. Předem bych rád poděkoval všem lidem okolo našeho týmu, včetně mé rodiny, že pro mne hlasovali. Tato výhra mě velice potěšila a jsem rád, že mohu být dalším hráčem kola z našeho týmu. Myslím, že je to hlavě tím jaký máme v Komárově dobrý kolektiv a pohodu, jak v kabině, tak mimo ní i s lidmi okolo.

Váš portál bych ohodnotil jako nejlepší, z těch co jsem za svou kariéru mohl poznat a týkají fotbalu nižších soutěží. Vše je velice přehledné, aktuální a podrobné. Portál sleduji vždy počátkem části sezony i několikrát denně.

Vzhledem k tomu že jsem v naší kabině pokladníkem, vím přesně, co mě čeká. Naštěstí u nás máme tuto položku jako plusovou, ale i tak jsem se rozhodl, že pokud budeme v příštím kole v Budišovicích naplno bodovat, kluci dostanou basu piv a přítelkyně velkého panáčka.

Dopředu bylo jasné, že půjde o těžký zápas. Na podzim jsme dokázali i v užší sestavě uhrát bodík a já věděl, že doma jsme ještě silnější. Navíc se do naší sestavy vrátil výborný Rádek, který si výborně dirigoval obranný val za mými zády. Do zápasu jsme jako obvykle vstoupili pomaleji, kdy se nám to vymstilo z nešťastné standardky. O pár minut jsme měli podobnou příležitost my a bohužel pro hosty jeden z hráčů zabránil míči směrem do odkryté brány a mi se následně podařilo z penalty vyrovnat. Ještě do poločasu jsme se dostali do vedení a hráli velmi aktivně. Druhé půle byla taková chaotičtější, jelikož se nám z mnoha šancí nepodařilo přidat ještě jednu branku pro uklidnění a soupeř i v 10 dokázal kousat. Naštěstí body zůstali doma. Chtěl bych však podotknout přístup služovických hráčů k naší důraznější hře. Nevím, jestli byli frustrovaní, ale rozhodně mi nepřišli jako lídři tabulky.

V posledním roce a půl tomu tak opravdu je. Dříve jsem se k tomu nikdy nijak nehrnul, ale teď kopu všechny. Mám svůj rituál a zatím to tam padá.

Když se vrátím i do minulosti, tak si nepamatuji, že bych zápase žádnou neproměnil. Jen byli vždy vybrání různí exekutoři. Takže zatím 100%, tak doufám, že to tak ještě nějakou dobu vydrží.

Bohužel i na to kolik mi je let, si svou první branku nepamatuji, ale určitě padla za komárovské žáky, když jsem začínal.

Tento zápas beru jako jeden z nejtěžších zápasů jarní části. My doma moc v posledních 2 letech neprohráváme, ale jim se nás povedlo přemoci. Mně osobně vůbec nesedí jejich jednoduchý nakopávaný styl hry a myslím, že kluci z mužstva by se mnou jedině souhlasili. Navíc doma to umí zúročit na svém menším tvrdém hřišti. Budeme se určitě snažit nepřizpůsobit se jejich hře a porážku oplatit, 3 body by byli hodně cenné.

My teď ambice stanovené nemáme a hrajeme hlavně pro radost a žízeň. Buď se postoupí, nebo ne. Hlavně je důležitá pohoda v kabině. Okres by však Komárovu určitě slušel.

Jako malý jsem chodíval koukat jak se u nás kope 1.B třída. Vždy jsem snil o tom, že si ji zahraji také. Nevýhodou však bylo, že většinu hráčů nikdo ani neznal. Teď je to přesně naopak. Většina hráčů je z Komárova, nebo v něm působili dříve, či pár adoptovaných, které přitáhl zdejší kolektiv a chuť kvasnicového moku. Důkazem je Krtek (brankář Pelc) který kroutí snad již 8 sezonu a dalších pár vyvolených. Osobně by mi byl okres naprosto dostačující.

Mám jich hned několik. Nejméně 4 hodiny předem nemohu jíst, z kabiny chodím jako poslední a je tou tak i při nástupu na hřiště. A další, které nerad prozrazuji.

Myslím, že mi bylo asi 8 let. Začínal jsem za Komárovské starší žáky, jiná mládež tu nebyla. Po té mladší žáci Mokrých Lazců. Dále ve Slavkově krajskou soutěž za mladší i starší žáky, kdy jsem začal chodit i na fotbalovou školu v Kylešovicích. V postupu ještě výše se se mnou táhly zdravotní problémy s koleny a hodně jsem přibral. Po uzdravení byl pro mne jasný návrat do Komárova, abych pomohl založit dorost. Začal jsem se postupně dostávat do lepší formy, hodně zhubnul a na poslední rok odešel do Kravař, které pro mě byly největší zkušeností. Celkem se mi dařilo, hrál jsem stabilně a sem tam i ten gól padnul. Po přechodu do můžu jsme spolu s mým kapitánem z Kravař (Dankem Kinnertem) odešli do Velkých Hoštic zkusit 1.A. Dan se celkem prosadil, mi se to moc nepovedlo, a já zjistil, že když se fotbalem neživím je lepší hrát doma s kamarády , než vysedávat na lavičce. Na půl roku jsem na chvilku z osobních důvodů před dvěma lety odešel do Suchých Lazců, ale hned jsem se zase vrátil. V Komárově bych chtěl již zůstat napořád, dokud zdraví dovolí.

Byl jím Fernando Torres ještě v dresu Athlético Madrid.

Mám toho docela hodně. Mým nejoblíbenějším sportem fotbal rozhodně není. Miluji spíše lyžování a docela se mu snažím věnovat. Souvisí i s mými zimními brigádami jako delegát cestovky Layno. S Míšou Šubertem a Honzou Novákem jezdíváme běhat Lysacupy. Na jaro fotbal a běžecké závody. Mým nejhezčím zážitkem byl asi Perun Sky Marthon. Přes léto si moc neodpočinu a přes betonářskou práci se na sobě snažím stále makat a podzim opět fotbal. Jinak mám rád mnoho sportů (hokej, tenis, inline brusle, plavání, cvičení a kolo) Snažím se být všestranný.

Doufám, že projdeme přes skupinu, pak už je každý zápas navíc úspěchem. Favority určitě Španělé.

Také děkuji.