Aleš Prokop: Kamenný Újezd bude hrát I.B i v příští sezóně

Na začátek bych chtěl poděkovat všem co pro mě hlasovali. Co jsem zaslechl, tak to byla obrovská podpora od všech. Jak od rodiny, tak spoluhráčů až po spolužačky. Konec chatu. K otázce, určitě by to byl Josef Kurali z Trhových Svinů. Dát čtyři branky v jednom zápase je obdivuhodné. Navíc už několik zápasů potvrzuje svou výbornou formu. V tomhle hlasování můj hlas ale nedostal (smích).

Nakoukl jsem do soutěže, která je o tři třídy vyšší než v Kameňáku. Tréninky s hodně kvalitními hráči, kteří uhráli v Divizi 3. místo, mi daly hodně. Chodil jsem tam strašně rád. Bohužel při prvním divizním startu jsem si na Matorletu v jednom souboji udělal výron. Následovala měsíční pauza, poté jsem začal pomalu trénovat. I když jsem se cítil dobře, už jsem nedostal šanci v prvním týmu a chodil jsem hrát za B tým. Nesl jsem to hodně špatně, ale musel jsem respektovat trenérovo rozhodnutí. Měl jsem smůlu i v tom, že v době, kdy jsem byl v Krumlově, se týmu jak herně, tak i výsledkově nedařilo. Beru to jako zkušenost a je potřeba si z toho něco vzít.

Těšil jsem se. V Krumlově jsem toho moc nenahrál. V Kameňáku mám kamarády, věří ve mě, pravidelně nastupuji a to udělá s hráčem strašně moc. Zda jsem se bál postavení týmu v tabulce? Minulou sezónu jsme hráli skoro celou v sestupovém pásmu, takže jsem se s touhle pozicí už setkal. Když jsem se vrátil, už jsem tedy věděl co od toho trochu čekat. Popravdě musím říct, že tohle je zatím nejnáročnější půl rok co v Kameňáku zažívám. Ze začátku jsem klukům vůbec nepomáhal, vůbec jsem nehrál to, co se ode mě očekávalo, bylo to zklamání, protože mé výkony byly tak na průměrné mužstvo v okresu. Sám jsem to nesl hodně špatně. Postupně se to lepší a teď ve Frymburku to byl konečně výkon, na který se dalo koukat.

Nejdříve bych chtěl poděkovat panu Brozmanovi, protože bez něj bych se do velkého fotbalu nepodíval v tak mladém věku. Změna to určitě byla. Každý trenér vede tréninky jinak a každý trenér preferuje určitý styl hry, taktiku.

Já osobně nevím, s kým hrají a budou hrát naši soupeři v boji o sestup. Vždy po zápase se podívám, s kým hrajeme příště a soustředím se na další zápas. Je to v našich rukou. Vím, jaká je situace v tabulce.

Ne. Neumím, Kameňák rozhodně do okresního přeboru nepatří. O tomhle ani nepřemýšlím.

Ve všech jarních zápasech jsme si zasloužili bodovat až na jeden zápas, právě domácí prohra se Svinama. Hrajeme o sestup, víme jaká je situace a proto jsme to po každém zápase nesli hodně špatně. Máme mladý tým a proto je většinou v kabině hromové ticho a všichni posloucháme kapitána Jiřího Stegbauera, který nám vždy dává rázné vysvětlení momentální situace.

Před zápasem jsme byli na úplném dnu tabulky. Ve Frymburku to bylo důležité vítězství, které nám pomohlo se dostat výše v tabulce. Ovšem důležitější zápas odehrajeme již tuto neděli doma s Horní Planou, která je pod námi jen o jediný bod. Každý zápas do konce sezóny bude hlavně o bojovnosti. Neočekávám moc gólů.

Myslím si, že každej z nás si uvědomuje důležitost tohohle zápasu. Půjdeme do toho s tím, že chceme vyhrát a nic jiného nebereme. Rozhodně se na tenhle zápas těšíme. Ve Frymburku byl s námi Samek a svými zkušenostmi nám hodně pomohl. Odehrál zápas skvěle pozičně a bezchybně. Všechny zápasy s námi odehrál kapitán Jiří Stegbauer, který je pro nás momentálně nenahraditelný.

Máme hodně mladej tým a skoro se všema klukama se znám z dorostu nebo ještě od mladších kategorií. Nálada na trénincích panuje dobrá, zvlášť tenhle týden po vítězství nad Frymburkem. Na tréninku se nás schází vždy přes 10 lidí. Chodí s námi i pár dorostenců, protože se Kameňák snaží je zapojit do dospělého fotbalu a oni se tak můžou zlepšit. Jak už jsem říkal, parta je tu dobrá a já se vždy těším na trénink. A marodka? Momentálně má problémy s tříslem náš gólman Kuba Dudák. Jaroslav Píšek má natržený sval, Michal Beneš se nám vrátil po zlomenině palce. Snad jsem na někoho nezapomněl (smích)

Ano.