Rozhovor s hráčem 4. kola Nikolou Višněvským

03.09.2015 20:17 Jakub Horváth

A je to tu, přinášíme vám další rozhovor s hráčem kola. Nikola nám o sobě něco poví, např. jaké to bylo naskočit za áčko Zlína. Doufám, že ste se těšili.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Nejprve nám zkus o sobě něco říct.

,,Narodil jsem se ve Zlíně, kde jsem už ve 4 letech začal chodit do školičky bruslení. Chtěl jsem se stát hokejistou, jenže kyčle mi to nedovolily, tak jsem přešel na fotbal. Prošel jsem ve Zlínském drese všemi kategoriemi. Dostal jsem se do krajských výběrů a nakouknul i do reprezentačních kempů. V 16 letech jsem debutoval za B-tým proti Třinci, kde jsme prohráli 4:1 a v 18 letech jsem nastoupil do druhé ligy za A-tým Zlína proti Varnsdorfu, kde jsme prohráli 3:0, takže debut není má silná stránka.''

Je ti teprve 19 let, co máš v plánu do budoucna, jak ve fotbale, tak i v životě?

,,Momentálně jsem čerstvý maturant. Nejsem ten typ fotbalisty, pro kterého by to byla konečná. Samozřejmě s fotbalem se to těžko mísí dohromady a nemusí Vám vyjít vstříc jak jedna tak druhá strana. Takže nyní stojím na mostě mezi břehy a nevím, jakým směrem se ještě vydám. Dávám si rok na rozmyšlenou.''

Která osoba je nejdůležitější v tvé kariéře?

,,Nemám fotbalovou rodinu jako většina vrstevníků. Nejvíc mi věřil a podporoval mě dědeček, který fotbal hrával. I když viděl jen pár mých zápasů a to ještě v žákovských kategoriích, tak bych měl jmenovat jeho.''

Co si myslíš, že je nejdůležitější v přechodu mezi dorostem a muži, jak jsi tím procházel ty?

,,Třetí liga pro mladé hráče je obrovské plus. Jsem rád, že ji ve Zlíně máme. Mladí hráči fotbal hrát umí. Jenže jim chybí to, co je v profesionálním fotbale nejdůležitější, a to absolutní odhodlání, nebát se chodit do soubojů a hlavně být důrazný. Potom samozřejmě je důležité, aby mladí hráči naslouchali těm zkušenějším. Ve Zlínském béčku nás trénují dva exligoví hráči, což je pro nás obrovská výhoda. Pro mě to byla celkem obtížná zkouška. Naopak pro kamaráda Robina Elšíka(hraje za Viktorku Otrokovice) to je jednodušší než v dorostu a střílí góly hned od první sezóny. Je to pro každého hráče individuální. Chce to čas a jen záleží na klubu, jestli ho mladému hráči dá nebo ne.''

V zápase s Vyškovem jsi vstřelil dvě branky. Hlavně ta první stála za to, co se ti událo v hlavě, že ses rozhodl přehazovat gólmana skoro z půle hřiště?

,,Už v první minutě jsem si všiml, že je dost vysunutý z brány. Z předchozích let to často zkoušel Lukáš Salachna (bývalý spoluhráč), a dokonce Róbert Matějov proti béčku sigmy tímto způsobem vstřelil i gól. V žádném předchozím zápase jsem to ani nezkusil. Jeden ze stoperů Vyškova dal nepřesnou přihrávku a nebudu lhát, že to byla první myšlenka, co mě napadla. Naštěstí to tam spadlo. Spoluhráči si po zápase dělali legraci, že se mi nechtělo sprintovat těch 50 metrů sám na bránu.''

Na zápase se byl podívat i trenér áčka Bob Pánik, bylo by hezké dostat pozvánku na ligový zápas, když se áčku tak daří?

,,Krásné by to bylo. Musím ale říct, že momentálně jsem v béčku opravdu spokojený. Máme tam super partu a je to po dlouhé době tým, ve kterém nejsem nejmladší. Nechci se někam tlačit, a na tréninku hrát obránce, protože na ten post zrovna nikdo není. To mě dál neposune. Raději se teď pořádně vyhraji v béčku, nastřílím co nejvíce branek a třeba v zimní přípravě si to rozdám s krajními záložníky o místo.''

Tým béčka máte hodně mladý, někdo by si mohl říct, že nemáte skoro žádné zkušenosti. V čem vidíš vaši největší sílu?

,,Jak jsem říkal trenéři nás učí to, co je v mužském fotbale nejdůležitější. Do zápasu jdeme na 110%. Třeba proti Vyškovu jsme udělali obrovské hrubky. Naštěstí soupeř je všechny nevyužil a díky tomu, že jsme za vítězstvím šli 2x nepříznivý stav odvrátili. Jarní část sezóny máme vždy mnohem kompaktnější. ''

Dá se říct, že tohle byl tvůj nejlepší výkon dosavadní sezony?

,,Myslím, že to byl zápas hlavně pro oko diváka. Hodně gólů a šancí. Ani pořádně nepamatuju, kdy jsme naposledy doma vyhráli. Snad někdy v zimě. Nejspíš to můj nejlepší výkon dosavadní sezóny byl, protože předchozí zápasy byly takové šedobílé. V Mohelnici jsem dokonce o poločase střídal, kvůli lehkému otřesu mozku. ''

Jaké jsi měl pocity, když jsi poprvé nastoupil za áčko?

,,Hodně emotivní. Tehdy Zlín trénoval Martin Pulpit, který je známý bouřlivák. Hráli jsme až ve Varnsdorfu. Určitě jsem si to představoval výsledkově jinak, ale zkušenost k nezaplacení. V rámci možností jsem obstál a řekl si o další druholigové starty.''

Na závěr již tradiční otázka, máš v zásobě nějakou vtipnou historku z kabiny?

,,Podle mě typická i pro ostatní týmy. Občas jezdíme trénovat po okolních dědinách, kam nás odveze autobus. Jednou si spoluhráč nevzal kopačky a tak musel celý trénink běhat, protože neměl jak trénovat. Na jeho obhajobu se to stává i mnohem zkušenějším. Jednou v 8 týmu zapomněl kopačky David Hubáček. Naštěstí si to uvědomil ještě ve výjezdu z areálu a stihl zastavit autobus.''

Autor: Jakub Horváth