ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - Chtěl bych si zahrát v jednom týmu se svým bratrancem tvrdí skromně Patrik Jedlička

Zdravím, děkuji za gratulaci. Už to, že jsem se stal hráčem zápasu bylo pro mě milé překvapení. Vůbec bych nečekal, že se stanu i hráčem kola, proto bych chtěl poděkovat všem, kteří pro mě hlasovali.

No pokud se nepletu, tak za hráče kola je flaška 

Ano, o nominaci jsem se dozvěděl z vašich stránek.

Stránky sleduji docela často a je fajn, že něco takového vzniklo.

Po prohraném zápase s Melčí a předchozí remíze s Březovou jsme chtěli doma bodovat naplno. Úvod zápasu byl výborný, hned z první šance jsme dali gól, což nás celkem uklidnilo a mohli jsme v klidu hrát svoji hru. Hosté měli docela problém s naší rychlou kombinační hrou, a tak jsme do poločasu přidali ještě jednu branku. Ve druhé půli jsme polevili a místy, kdy nás hosté přehrávali, jsme se obávali o 3 body. Naštěstí rozhodlo domácí prostředí a zkušenost starších hráčů.

Nerad hodnotím své výkony, to přenechám jiným, ale byl to můj první zápas v této sezoně, ve kterém jsem nastoupil hned od začátku, vstřelil branku a snažil se udělat vše pro vítězství našeho tým, což se podařilo.

Gólu předcházela pěkná kombinace, kdy náš levý bek vyvezl míč, nahrál útočníkovi, který míč zatáhnul k šestnáctce, kde jsme si ho párkrát mezi sebou nahráli a já vystřelil takovou ,,šmudlu“, kterou překvapivě hostující brankář vyrazil pod nohy dobíhajícího beka a od něho se míč dokutálel za brankovou čáru.

Sám nevím, soutěž ještě nemám tak dobře zmapovanou. Kluci v kabině říkali, že je tam velké hřiště, tak si myslím, že by to mohlo vyhovovat našim rychlým útočníkům a věřím, že nějaké body přivezeme.

Díky za pochvalu. Tuto sezónu bereme jako rozkoukávací, chtěli bychom se pohybovat v klidném středu tabulky, no a v příští sezoně zkusili postoupit, ale hlavně se chceme fotbalem bavit.

Myslím, že v 9 letech.

Kluci kolem mě hráli fotbal, tak jsem ho zkusil taky, až se pro mě stal srdeční záležitostí.

Je mi to celkem jedno, jsem takový univerzál, a přizpůsobím se potřebám týmu. Kdybych se musel rozhodnout, zvolil bych post útočníka.

Začínal jsem hrát za žáčky v Těškovicích, pak jsem odehrál ještě jednu sezónu za žáčky FK Lubojaty, a protože v Těškovicích fotbal dorostem nepokračoval, začal jsem hrát za FK Tísek. Tam jsem odehrál celý dorost a následně hrál za muže, díky kterým jsem si mohl zahrát i 1. B třídu. Z pracovních důvodů jsem odešel do Prahy a chvíli fotbal nehrál, zjistil jsem ovšem, že mi fotbal chybí, a tak jsem si našel fotbalový klub Středokluky, kde jsem celkem odehrál asi 3 roky. Při jednom zápasu došlo k mému střetu s brankářem, ze kterého jsem si odnesl vnitřní zranění břicha a měsíc v nemocnici. Tenkrát jsem si říkal, že kopačky už neobuju. Jenže láska k fotbalu zvítězila, a tak jsem znovu vyběhl na trávník. Po návratu zpět domů do Těškovic jsem v roce 2012 nastoupil do zimní přípravy. Naneštěstí mne potkalo další zranění, a to přetržený přední křížový vaz. Rekonvalescence byla dlouhá, ale jelikož je fotbal má srdeční záležitost, přece jen jsem ho znovu, po 3 letech od zranění, začal hrát ve své rodné vsi. Jinak, jak jste jistě slyšel, nedávno potkalo FK Tísek neštěstí v podobě požáru fotbalového zázemí klubu neznámým žhářem. Tato událost mne zamrzela, neboť jsem tam strávil hezkých pár let fotbalového života.

Z hráčského pohledu je pro mne každý zápas zážitkem. Z pohledu fanouška byl asi největší zážitek vidět naživo zápas ligy mistrů Plzeň – Barcelona.

Baník Ostrava a Barcelona.

V tomhle jsem velice skromný. Chtěl bych si opět zahrát se svým bratrancem, se kterým jsem naposled hrál v dorostu. V nedávné době si totiž přetrhal vazy v kotníku a už jsme si nestihli společně zahrát. Tak doufám, že se dá brzo do kupy a opět si spolu zahrajeme.

Tenis.

S rodinou, spoustu času mě také stojí nekonečné dokončovací práce na našem novém domě. I přesto si najdu čas na sport a kamarády.

Děkuji a vašemu portálu přeji spoustu fanoušku.