Tento zápas nebývá procházka růžovým sadem, popisuje Jakub Houda duely s Volyní

Děkuji, jsem určitě potěšen. A rád bych poděkoval všem hlasujícím a fanouškům co nás podporují.

To se ještě uvidí. Ale už jsem si zvykl a snad to nebude tolik. (smích)

První byla po výborné týmové akci. Vyměnily jsme si pár nahrávek s Rážem a ten mi to krásně naservíroval před branku a to už byla povinnost. Druhá byla střela zpoza vápna, která byla tečovaná obráncem a zamotala brankáři hlavu. Třetí byla po průnikové přihrávce skrz obranu, jeden na jednoho proti brankáři jsem si věřil a dal mu jesle. A poslední to byla třešnička na konec po rychlém protiútoku jsem na chvíli zpomalil a nechal se obranou předběhnout a vypustil jedovatou střelu z kruhu, která vymetla pavučiny domácímu brankářovi.

To určitě ne. Doufal jsem, že bych mohl atakovat příčku dvaceti pěti branek vzhledem k jarní formě, ale že se k ní tolik přiblížím hned v prvním zápase jsem opravdu nečekal. Snad ji v sobotu završím. (smích)

Rád bych ho potěšil a řekl, že ano, ale nebylo tomu tak. Naštěstí jsou pokyny pořád stejné a řekl bych, že bylo trochu i příjemné jednou neslyšet jeho řev. I když občas to umí i nabudit. (smích)

Tak určitě, nikdy tento zápas nebývá procházka růžovým sadem a nebude tomu tak i v sobotu. Věřím ale, že zvítězíme a zůstaneme na čtvrté pozici.

Vůdců týmu máme několik. Snad skoro každý má co říct. Samozřejmě někteří se vyjadřují častěji a jsou více výraznější.

Já si rozumím asi s každým. Ať už na hřišti nebo u piva. (smích)

Rád si zahraju například nohejbal, hokej a florbal. Ale určitě i něco jiného.