Začínají se ozývat záda, takže na sebe budu muset být rok od roku opatrnější, říká hráč 11. kola Tomáš Pešek

Děkuji. Jeden symbolický jsem si tam poslal, ale jinak jsem to nechal na fanoušcích a čtenářích. Vím, že v mém okolí pro mě hlasovalo spoustu lidí, ať už z rodiny, z kamarádů, kluci z kabiny nebo rodiče a jejich děti, které trénuji na SK jako mladé vycházející brankářské hvězdy, takže všem patří velké díky.

Kluci z Příbrami mě trefovali a stál jsem vždycky tam, kde jsem měl. Kdybych měl říct jeden, tak asi vůbec ten první. Z naší pravé strany přišel míč pod sebe do vápna na úroveň penalty, a kdybych rychle nezmenšil úhel, tak by se mě ten hráč mohl zeptat, kam to chci. Bylo to kolem 10. minuty, začátek zápasu, kdy jsme se nemohli pořádně dostat do hry. Kdybychom dostali první gól, bylo by to ještě těžší. Ale od toho tam brankář je, aby něco chytil. A jelikož jsem v zápase s Berounem nebo Kosoří nechytil ani taxi po zápase, tak jsem to týmu tak trochu dlužil.

Během zápasu jsem si říkal, že to je zápas na 0:0. Hodně dobře zachytal i brankář Příbrami. Postupem času bylo jasné, že může rozhodnout jediný gól. Naštěstí se to podařilo nám a musím říct, že vzhledem k průběhu zápasu to bylo pro kluky z Příbrami hodně kruté, navíc tři minuty před koncem... Náš výkon nebyl ideální, i tak jsme to ale zvládli, takže zlaté tři body. Překvapilo mě, že jsou tak dole v tabulce a jak hráli. Byly pasáže, kdy nás přehrávali. Mají mladý tým, který, až začne dávat góly a sbírat body, může hrát v klidu ve středu tabulky. Takže odpověď na tvou otázku - ano, velká euforie, urvali jsme to a taková výhra hodně chutná!

Za spoluhráči neběžím, je to daleko, musel bych se vracet a pak bych byl deset minut v laktátu (směje se). Pokud máme na stadionu naše věrné fanoušky, což platí dá se říci skoro pro každý zápas, vyjma zrovna teď Příbrami, tak občas nějaké oslavné gesto směrem k nim proběhne. Spíše se ale raduji vnitřně a pak si to užiju s klukama po zápase v kabině.

Jak říkáš. Musím se přiznat, že ani já jsem tomu vzhledem k minulé sezoně nevěřil. Třetí místo je skvělé, ale pořád je před námi velký kus práce a ve hře je mraky bodů. Musíme ale pokračovat v tom, co jsme si nastavili, v našich výkonech, přístupu a pak nevidím jediný důvod, proč bychom třeba na tak pěkném místě nemohli být i na konci sezony. Přišlo nové trenérské duo, pár posil, v kabině je skvělá parta a hlavně je tam naprosto čistý vzduch, což je hrozně důležité. A taky věčně plná lednice piva (směje se). Takže všechno se vším do sebe zapadá, funguje a třetí místo je toho krásným důkazem. Jdeme zápas od zápasu a uvidíme, na co to bude nakonec stačit.

Pořád je za námi nějaká třetina sezony, takže o pozici na výsluní je ještě předčasné mluvit. Jak jsem zmínil, přišlo nové trenérské duo, noví nebo staronoví hráči, máme nějakou herní tvář, která funguje, v kabině jsme skvělá parta, táhneme za jeden provaz, a to jsou přesně důvody, proč máme z fotbalu daleko větší radost než v předešlé sezoně.

Každý brankář chce chytat, to je jasné. Takže ano, užívám. Momentálně jsme s Kubou Tůmou dva brankáři a záda nám kryje veterán a zároveň náš trenér brankářů Honza Veselý, který se podepsal pod skalp suverénních Tuchoměřic. Jsem hrozně rád, že do klubu přišel a můžeme mít brankářské tréninky, což tu nebylo kromě toho nesmyslného projektu v ČFL zvykem.

Kdo mě zná, tak ví, co je mou slabinou. A rádi mi to připomínají (směje se). Snad pochopíš, že vzhledem z taktických důvodů se tady nenapráskám.

Tenkrát to doma prošlo, takže v pohodě. K dnešnímu dni se má odpověď pochopitelně nemění.

Ještě pár dní to je šestadvacet, ale třicítka se blíží. Navíc se ozývají záda, takže na sebe budu muset být rok od roku opatrnější (směje se). Když jsem se na SK vracel na konci dorosteneckého věku, tak jsme postupovali z I.A třídy do kraje a bylo by hezké to zopakovat znovu.

Do klubové kasy ne, ale do týmové lednice ano. Zvykli jsme si v kabině pít plzeňské pivíčko, tak bych to viděl na basu. Ale zbývá skoro měsíc do výplaty, tak to bude možná jen Kozel (směje se).