Návrat do Čech? Mohl jsem si zase kopnout s bráchou, líčí David Říský

Nejlepším hráčem jubilejního dvacátého kola se v rámci letošního ročníku krajského přeboru stal osecký David Říský, který se v rozhovoru nejen o současné situaci Oseku, ale také o své zajímavé kariéře.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Davida, gratuluji ti k vítězství v anketě o hráče kola, co na to říkáš?
Děkuji, vážím si toho.
Kdo měl podle tebe na hlasování největší podíl?
Honza Hoch to, jako vždy, vymačkal. (úsměv)
Zápas s Trhovými Sviny jste zvládli poměrem 3:2. Co podle tebe rozhodovalo?
Povedla se nám první půle, kdy jsme dali dvě branky a podržel nás brankář. Začátek druhého poločasu jsme klasicky nezvládli a soupeř srovnal. Měli jsme poměrně dost šancí a věděl jsem, že máme velkou šanci dnes zlomit špatnou sérii a po třinácti zápasech konečně plně bodovat. To se povedlo a bylo znát, že chceme a potřebujeme vítězství o něco více než soupeř.
Jak důležité bylo navázat na bodový zisk proti Semicím, i vzhledem k vyrovnané tabulce?
Po Semicích to bylo důležité. Když jsme nedokázali naplno bodovat proti Semicím, tak jsme museli nyní zabrat o to více.
Teď už ke tvojí kariéře. Kdo tě k fotbalu přivedl a jak vzpomínáš na své začátky?
K fotbalu mi přivedl taťka, který hrál fotbal a poté, co jsme začali s bráchou hrát i my, tak začal i trénovat. Takže bylo jasné, že budu hrát fotbal.
S fotbalem si začínal v Blatné. Máš nějaký oblíbený moment z mateřského klubu?
Nyní si žádný extra moment nevybavuji.
Poté jsi následně spojil svojí kariéru s Bělčicemi. Co vedlo k tomuto přesunu?
Do Bělčic jsme jezdil už dříve a znal jsme tam hodně lidí, jelikož tam hrál taťka a jezdil jsem občas s ním. Navíc se tam o chod bělčického fotbalu stará strejda a ten věděl, na co mě utáhnout. Slíbil mi, že budu hrát v útoku, což mi nebylo v Blatné umožněno, a tak jsem na to kývl.
Z Bělčic ses probojoval na hostování do Horažďovic a následně i Klatov. Jak na tyto dvě působiště vzpomínáš?
Určitě jen v tom dobrém. V Horažďovicích jsem byl sice jen krátce, stihl jsem tam asi jen čtyři mistrovské utkání a pak jsem si zlomil nohu. Posléze jsem šel do Sedlice, kde jsem měl střídavý start s Bělčicemi. V Sedlici jsem si polehku zvykal na krajskou soutěž a pak zamířil do Klatov, kde jsem si mohl poměřit síly v Mol cupu s ligovou Mladou Boleslaví.
Působil si i v zahraničí. V čem bylo Rakousko oproti našim končinám rozdílné?
Přijde mi, že u nás je fotbal více techničtější. Tam se to snaží dohnat větším nasazením a zápalem.
Zaujalo tě tam něco ohledně fotbalu?
Určitě to zázemí, které tam v podstatě skoro každý tým má suprové. Možná i jejich výběr hráčů, v podstatě je nezajímá jak hrajete v zápasech ale rozhodnou se dle jednoho tréninku, což se jim několikrát nevyplatilo. To mi přišlo takové zvláštní.
Doposud poslední přesun tě poslal sem do Oseku. Jak na tebe působí toto domácí prostředí?
Prostředí už jsem lehce znal, protože jsem tu chodíval na tréninky už když jsem hrál v Rakousku a brácha tu už tenkrát byl, tak jsem jezdil s ním. Když jsem se vracel do Čech, tak bylo jasné, kde asi skončím. Jednak se tu hrál krajský přebor, znal jsem to tu a mohl jsem si zase kopnout s bráchou.
Teď už k víkendu. Jaký zápas očekáváš proti Týnu?
Doufám, že pro nás vítězný ale vím, že to nebude jednoduché.
Poslední otázka. Máš ještě nějaké jiné koníčky kromě toho fotbalového?
Z ostatních koníčků mi nejvíce baví tenis, ale bohužel mi na něj nezbývá tolik času jako bych chtěl.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.