Hráč 11. kola Michal Šulc: Žádný zápas není víc než proti Staré Boleslavi!

06.11.2015 00:57 Karel Vlasák

11. kolo soutěže přineslo jedno velké překvapení, a to prohru lídra z Ovčár v Zárybech. Podepsal se pod to bezchybným výkonem i brankář domácího celku Michal Šulc, který byl následně v diváckém hlasování zvolen nejlepším hráčem kola. V rozhovoru nám trochu poodhalil zákulisí fotbalu v Zárybech i své brankářské vzory...

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Gratuluji k vítězství v anketě. Jak těžké bylo udržet čisté konto proti silným Ovčárům?

Děkuji moc za gratulaci. Asi se rodina „uklikala“ (úsměv). Tak těžké to zase nebylo, zápas se nám povedl celkově a těch šancí Ovčárští moc neměli. Obrana odehrála výborný zápas, v čele s Fandou Šaškem, který snad odehrál životní zápas. To jen díky nim byl ten výsledek takový jaký byl.

Věřili jste před zápasem, že byste mohli zvítězit?

Člověk ve vítězství věří vždycky, proto se ten fotbal přeci hraje! A hlavně - nám se proti těmto celkům ze špičky hraje daleko lépe než s mužstvy ze spodku.

Jak probíhal zápas? Bylo vaše vítězství zasloužené?

Ovčáry vzhledem ke svému kádru měly samozřejmě držení míče na své straně, tak jsme se snažili hrát bystře v obraně a vyrážet do rychlých brejků, což nám do puntíku vyšlo. První poločas byl určitě v režii hostů, ale kromě dvou šancí toho více neměli. Druhý poločas patřil nám - vyrovnali jsme se i ve fotbalovosti, počet šancí i střel byl na naší straně. Dan Krulich parádně rozehrával standartky a po jedné z nich se prosadil náš „hlavičkář“ Petr Voštiar. Zbytek zápasu se Ovčárští snažili, ale už to byla jen křeč a žádnou vážnější šanci si nevypracovali.

Vzpomněl byste si na nejobtížnější zákrok zápasu?

Nejtěžší zákrok byl v první půli, kdy jsem hlavičku, tuším že Martina Viskupa, vytáhl z pod břevna na roh.

Dvě kola před koncem podzimní části se držíte uprostřed tabulky. Jaký byl předsezonní cíl?

Myslím, že vzhledem k okolnostem, šířce kádru apod. je to umístění zasloužené a odpovídá našim možnostem. Cíl byl vytyčený na 21 bodících, takže máme ještě co dělat (smích).

Před sezonou se dlouho ani nevědělo, jestli budete i nadále působit v I.B třídě. Kdy jste se dozvěděli, že v soutěži zůstáváte?

Nějaké zprávy jsme měli už po konci soutěže, ale víte jak to je.. „jedna pani povídala“. Nikdo nic přesně něvěděl a až na prvním tréninku nám to bylo potvrzeno.

Působil byste v klubu i po případném sestupu do okresního přeboru?

Přiznám se, že jsem nad tím vůbec nepřemýšlel. Sezona skončila a já naskočil do přípravy v Brandýse a až poté jsme se bavili, jestli v Zárybech budu nebo nebudu pokračovat. To už bylo jasné, že to bude B-třída. Ale pro mě už výška soutěží nehraje roli. Chci hlavně chytat a bavit se fotbalem, to je přeci nejdůležitější!

Za nevydařenou minulou sezonou stála také opakovaná administrativní chyba při registraci hráče, která váš tým evidentně psychicky poznamenala. Jak jste se na to dívali v kabině?

Pro celý klub to skončilo tak, jaké byly naše výsledky, takže katastrofou. Všichni jsme se sesypali a psychicky to vůbec nezvládli. Je to pocit bezmoci, člověk hrozně chce, ale nejde to. Sám jsem se pod to podepsal špatnými výkony. Ale život jde dál, přišla přestávka, nabyli jsme energii, hodili to za hlavu a jedeme nanovo.

Zůstaňme ještě u minulé sezony, kdy váš celek trénoval internacionál Tibor Mičinec. Jaká to byla pro vás zkušenost?

Pan Mičinec, a toho si hrozně vážím, z nás udělal pořádný fotbalový tým. Dostal do nás spoustu taktických věcí, které na této úrovni málokde uvidíte a hlavně fotbalovost. Na náš fotbal se nádherně koukalo a lidé nejen ze Záryb nás za naše výkony moc a moc chválili. Tréninky měly náboj, všechny to bavilo a chodili v hojném počtu. Já jsem si s ním užil asi nejvíce, poněvadž mi dělal speciální brankářské tréninky. Nemůžu říct na pana Mičince špatné slovo. Bylo jasně vidět, že takový trenér nemá v téhle soutěží vůbec co dělat.

Ve vašem klubu působí i další zajímavé jméno, a to bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Jak se hraje pod takovýmto šéfem?

Pan Bureš je duší a šéfem celého oddílu. Za to, co teď v Zárybych máme, vděčíme jen a jen jemu (nové kabiny, umělka, dětské hřiště, vybavení). Na hřišti je prakticky pořád a co slíbí nebo řekne, tak platí. Mluví s námi se všemi na rovinu a to se mi hrozně líbí. Tohoto pána si moc vážím a nedám na něj dopustit.

Vy jste kmenovým hráčem Brandýsa nad Labem a v příštím zápase vás čeká zápas proti Slavoji Stará Boleslav. Jaký to bude zápas pro vás osobně?

Na ten zápas se hrozně těším! Jako pro odchovance Brandýsa pro mě nic neznamená víc než zápas proti Staré Boleslavi! Ta rivalita je mezi námi obrovská a motivace jako Brandýšťáka mi velí vyhrát. Nic jiného nepřipadá v úvahu a já proto udělám vše, co budu moci!

Jaké dění očekáváte přímo na hřišti? Bude zápas vyhecovaný? Znáte se s hráči soupeře?

Znám všechny hráče, přeci jen je to přes „potůček“, jak my v Brandýse říkáme. Scházíme se, kamarádíme se, ale přijde zápas a všechno se maže. Myslím, že to bude bitva od první do poslední minuty a diváci si příjdou na své. Rád bych je tímto na toto utkání pozval.

Máte nějaký brankářský vzor?

Jako každý mám své vzory. Prvním byl Santiago Canizares (bývalý brankař Realu Madrid a Valencie), dále jako kovaného Sparťana jsem „žral“ Jardu Blažka. Nakonec, a to nesmím zapomenout, Oldu Pařízka (Žižkov, Příbram, Antwerpy). S ním jsem působil v Zápech a sledovat ho při trénincích, zápasech a pak i v restauraci pro mě byla asi ta největší škola (smích)!

Někteří brankáři jsou vyhlášení zahráváním standardních situací. Troufl byste si na penaltu?

Samozřejmě tyto gólmany mám velice rád. Přeci jen už brankář nestojí jen na lajně a chytá. Jestli bych si troufl? Nemám s tím problém, dokonce už mám jednu úspěšnou penaltu letos za sebou, bylo to ve 2. kole s lídrem z Klíčan, které jsme zatím jako jediní dokázali v soutěži porazit, i když jen po penaltovém rozstřelu.

Děkuji za odpovědi a hodně štěstí!

Taky děkuji a těším se na další spolupráci!

Autor: Karel Vlasák