"Co mě zdobí? Momentálně moje přítelkyně," vtipkuje hráč 11. kola Špička

06.11.2015 12:46 Bianka Hofrichtrová

Dvě kola před koncem okresního přeboru přicházíme s dalším vítězem kola, toho tentokrát vyhrál zavidovský Adam Špička. Dvaadvacetiletý středopolař zabodoval v sobotu v Lužné, kde vsítil dva góly. To se mu moc často nestává, za podzim se trefil dohromady čtyřikrát a stále se po operaci dostává znovu do hry, takový titul ho může jedině motivovat k další práci. Adam je velmi spjatý se Spartou Lužná a Tatranem Rakovník, kde nejen, že hrál, ale také se věnoval mládeži. Jeho současné působení v Zavidově sklízí docela úspěch. Nejednou byl Adam v sestavě kola. Kromě fotbalu není Adamovi cizí žádný sport, to je zkrátka odvětví, které ho naplňuje. Jeho dalším koníčkem je PlayStation a většinu svého volného času dále věnuje své přítelkyni! Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Jak vypadala vaše fotbalová kariéra a v kterém klubu se vám líbilo nejvíc?

Ve čtyřech letech jsem začínal s fotbalem v Lužné, kde jsem byl až do do žákovského věku. Poté jsem se přesunul do týmu SK Rakovník, kde jsem byl nějaké 3 roky. Po třech letech přišlo stěhování zpět do Lužné, kde jsem poprvé okusil dospělý fotbal, a to 1. B třídu. Další fotbalová štace byla v týmu Tatranu, kde jsem nějaký čas trénoval i mládež. A nakonec přišla nabídka z týmu Zavidova, kde jsem dodnes. Ve kterém klubu se mi líbilo nejvíce? Těžka otázka, líbilo se mi všude, ale po fotbalové stránce by to byl asi Tatran, kde jsem nastupoval v A týmu dospělých.

Do sestavy kola jste byl zařazen především za váš výkon v Lužné a střeleckou produktivitu, co vás ještě zdobí?

Těžké o sobě říci, co mě zdobí, nikdy mi nedělalo problém vystřelit... Myslím, že kopací techniku nemám nejhorší, fotbalové myšlení. Jinak jediné, co mě teď zdobí, je asi moje přítelkyně (smích).

V současnosti jste zakotvil v zavidovské rezervě, která hraje okresní přebor, nebyly vaše ambice trochu vyšší?

Ano, možná malinko ano, ale jsem po dvou operacích kolene, dva roky jsem nekopl do balonu, takže jsem moc rád, že má Zavidov rezervu, já se mohu rozehrát a nemusím se stěhovat nikam jinam, protože I. A třída je v tuto chvíli pro mě asi jinde...

Stává se, že doplníte A mužstvo a dostanete šanci v I. A třídě?

Po návratu už jsem dvakrát byl povolán do A mužstva, což mě mile překvapilo, jelikož bych fotbal ještě vůbec hrát neměl. Ale jak už jsem říkal, fotbal je to oproti okresnímu přeboru jiný a jsou znát moje fotbalové i fyzické nedostatky, které dám doufám brzy do pořádku.

Z postu středního záložníka máte za 11 kol na kontě čtyři góly, je to pro vás uspokojující bilance, nebo jste raději v roli mozku týmu?

Nevadí mi obě role, mám rád fotbal, který se hraje po zemi. Potřebuji být neustále ve hře. Dříve jsem ale hrával i na postu krajního záložníka, takže střílení gólů mi také není cizí.

Myslíte, že osmé místo v tabulce odpovídá výkonům a kvalitám, které v Zavidově máte?

Osobně si myslím, že ne. Zavidov má hodně kvalitní tým, ještě když je možnost, dokáže posílit o hráče z prvního týmu, kteří třeba nedostávají tolik příležitostí. Ale zápas od zápasu je výkon kvalitnější, takže věřím, že Zavidov skončí v tabulce výš, než se nachází v současné době.

V neděli doma přivítáte první celek tabulky, jaký průběh zápasu odhadujete?

Zápas to bude určitě těžký. Olympie má zkušené a kvalitní mužstvo. My jsme si však poslední zápasy ukázali, že když budeme hrát fotbal po zemi, můžeme být rovnocenným soupeřem každému, ne-li lepším týmem. Takže věřím, že doma budeme bojovat a body si Olympie neodveze.

Blíží se konec podzimu, těšíte se na odpočinek nebo vám bude fotbal spíš chybět?

Jelikož jsem s fotbalem nedávno opět začal, tak mi spíše bude chybět, ale s tím nic nenadělám...

Jak vyplníte zimní pauzu?

Uvidím, jestli se Zavidovem vyrazíme na nějaké soustředění. Když ne, budu se snažit sám pro sebe něco dělat a nabrat nějakou tu fyzičku. Jinak bych se rád zúčastnil nějakého turnaje v hale, třeba Viola cupu.

Autor: Bianka Hofrichtrová