ROZHOVOR S HRÁČEM KOLA - 19.kolo Středočeský | Rakovník | Okresní přebor , 2016-2017

Upřímně řečeno ani ne. Dostal jsem dva góly, tak i přesto, že jsem měl pár dobrých zákroků, jsem na nominaci ani nepomyslel.

Utkání v Městečku nepatřilo k nejlehčím. V uvozovkách jsme neměli co ztratit, ale chtěli jsme naplno bodovat. Opět jsme se nevyvarovali zbytečných chyb. V druhé půli, kdy mladé mužstvo namotivoval Dan Devera, jsme jasně dominovali. Škoda, že jsme nedotáhli tento zápas k výhře, ale dva body z Městečka jsou zlaté.

V poli si vždycky rád zahraji, i když při mojí současné fyzické kondici je to tak na 10 minut. (smích) Pamatuji si, jak jsem ještě za rezervu SK dal hattrick ve IV. třídě. Nejhezčí gól byl asi z podzimního utkání v Lánech, kam nás odjelo 11. Po patnácti minutách jsem měl dost, ale musel jsem vydržet celý zápas. V druhé půli jsem se dobelhal na roh. Domča Žďánský ho rozehrál na mě a já nevěděl co s míčem, tak jsem ho napálil na bránu. Tato střela skončila k překvapení všech v šibenici a nikdo nechápal, co se stalo. Chtěl jsem se chvíli tvářit, že jsem to tak chtěl, ale když jsem viděl, jak se mi ostatní smějí, že jsem se ukopl, tak jsem se musel také sám sobě smát. (smích)

Blbých branek jsem pustil také dosti, ale z vyložených hrubic nezapomenu na jednu, kdy jsem ve starších žácích v A třídě pustil gól houslemi. Balon se za mnou kutálel pomalu za čáru a já už dával ruku do dlaní. Pak se ale balon záhadně zastavil těsně za čarou, tak jsem ho ještě vyndaval ven. Sám jsem už chtěl dávat balon na půli, ale rozhodčí Kuba Fejfar ukázal, že míč nebyl za čarou celým objemem. Takže můj nejhorší gól vlastně nebyl díky Kubovi gól. (smích)

Myslím si, že všichni brankáři v Zavidově máme skvělý vztah. Jarda Kukla je super parťák a k Matymu nevím, jestli má cenu se vyjadřovat. S Matym jsme strávili možná více času spolu někde na párty než na hřišti. Kdo se nezúčastnil Matyho akcí, kdy se vždycky najde důvod k nějaké oslavě, nepochopí. (smích)

Samozřejmě. Táta v Zavidově fotbal založil a my s Jirkou jsme celé dětství strávili na fotbalech. Zatímco ostatní jezdili na výlety, my jezdili na fotbal. Zavidovsky fotbal k naší rodině neodmyslitelně patří, takže doma řešíme fotbal často.

Několik startů v dospělém fotbale jsem nasbíral za rakovnickou rezervu a poté za tu zavidovskou. Tyhle zápasy mi moc neutkvěly v paměti. Dopodrobna si však pamatuji první start za zavidovské áčko v A. třídě. Dostal jsem šanci v Benešově, sice jsme 1:0 prohráli, ale ten zápas jsem odvedl podle mě dobrý výkon. (pozn. red.: Aleš je zbytečně skromný.)

Ačkoliv fandím Spartě, tak bych ze zásady měl nenávidět Slavii. Za ty roky, kdy Slavia nevěděla, jak vypadá první polovina tabulky, se mi znechutila Plzeň. Takže bych ho radši přál Slavii. Bohužel teď o víkendu zbytečně ztratila a Plzeň to má čtyři kola před koncem ve vlastních rukou.

Na sestup byla dlouho Příbram, ale věřím, že pan boss Starka sestup nedopustí. Tím pádem to vypadá na Hradec a Jihlavu. Jedině doufám, aby to ještě neodnesla Bohemka. Uvidíme, jak to dopadne.

Jelikož studuji Politologii a Mezinárodní vztahy, tak se musím o politiku zajímat. Svůj názor si však nechám pro sebe. Uvidíme, co nám přinesou podzimní volby.

Jak už jsem řekl, můj dosavadní život je spojen se zavidovským fotbalem. Vždycky jsem chtěl hrát za Zavidov a snad v tom budu pokračovat i v budoucnu. Rozhodně chci překonat v počtu sezón strejdu Danka Deveru, který momentálně hraje za Zavidov 22. sezónu. Ale bůhví, jak dlouho ještě bude tahle naše zavidovská legenda strašit okresní brankáře svojí obávanou střelou, u nás všemi zvanou Deverovka (střela letící rychlostí kilometr za hodinu). (smích)