Jiří Čeleda: Musíme začít lépe přistupovat k zápasům, protože takový obrat jako proti Hrádku se nepovede každý týden

Děkuji moc, hlasování jsem nijak moc nesledoval. Až v úterý po tréninku mi kluci napsali, že jsem v sestavě kola. Tak trochu tuším, že domluva byla na tréninku jasná a vybrali si mě. Z toho kouká pořádně mastná sumička, kterou nasypu pokladníkovi do kasy. (směje se)

Byla to dost studená sprcha, naštěstí se nám podařilo snížit do poločasu na 1:3. Na začátku druhého poločasu se zápas zlomil, my dali dva rychlé góly a mohli jsme přidat další, tím by bylo definitivně hotovo. Naštěstí jsme tam ještě jeden dotlačili. Pro oko diváka asi atraktivní fotbal, pro nás a trenéry na infarkt.

Už rozcvička stála za h***o, a to se přeneslo do zápasu. Navíc díky úzkému kádru nastupujeme pokaždé v jiné sestavě. Rozhodně přístup k zápasu, nasazení a plnění si povinností na hřišti musíme do příště zlepšit, protože takové obraty se nepovedou každý víkend.

Nemyslím si, že terén byl nějak špatný. Naopak mochtínské hřiště, troufnu si tvrdit, patří mezi jedno z nejlepších v okrese, možná i v kraji. Naše zápasy s Hrádkem bývaly vždy lehce vyhrocené, ale víkendový zápas byl z obou stran v klidu. O to víc mě mrzí tato zranění, která vznikla při souboji o míč. Oběma hráčům soupeře přeji rychlé uzdravení a ať se brzy vrátí na fotbalové trávníky. S Lysounem jsme mluvili ihned po návratu z nemocnice, kde mu nenašli žádné vážně zranění a pouze nakoplé koleno - simuloval. (směje se) Tak doufám, že bude o víkendu v pořádku.

Asi jezdíme menší dálky a chodí více diváků, protože při pohledu na tabulku je každý zápas téměř okresním derby. Ne, teď vážně. Hlavním rozdílem je rychlost a práce s míčem jednotlivých hráčů a jejich herní inteligence. To je asi zásadní rozdíl.

Defakto již 8 nebo 9 let hrajeme v dosti podobné sestavě, kde je stabilních 6 hráčů, kolem kterých se točí různé změny. Někdy je problém dát dohromady 11 lidí na zápas a někdy se nevejdeme ani do šatny - a to máme nové. (směje se)

To už je minulý tisíciletí. Začínal jsem v Mochtíně ve 4 letech s číslem 8, se kterým vlastně hraju i teď. Zdá se, že od té doby žádná změna.

Pokud to shrnu, tak už jsem hrál úplně všude. Dokonce jsem si střihl pozici trenéra a jednou dokonce i hlavního rozhodčího. (směje se)

Ve Starém Plzenci jsem hrál naposledy v 18 letech a zlomil jsem si tam nohu, tak doufám, že tentokrát to dopadne lépe. (směje se) Soupeř je také exúčastníkem 1.A třídy. Rozhodně to nebude snadný zápas a doufáme, že z venku přivezeme konečně nějaké body.

Jelikož mě práce zavála do vzdálených Českých Budějovic a nestíhám tréninky v týdnu, snažím se sportovat, jak jen to jde. V létě je to v poslední době hlavně kolo, tenis a beach volejbal, v zimním období se snažím hrát florbal, squash nebo badminton. Ale zároveň si i rád sednu s klukama po zápase nebo tréninku a dáme si pár drinků u kulečníku nebo u FIFY.