Jakub Veselý, hráč 1. kola 1.A třídy

Upřímně jsem nominaci do sestavy kola za tu půlhodinku na hřišti ani nečekal, sice se mi podařilo dát branku, ale výkon jsem mohl podat lepší. Když už jsem se tam ale objevil, tak jsem tak nějak doufal, že by to mohlo vyjít. Myslím, že největší zásluhu na tom mají od nás z týmu Jéža, který hlasoval snad každou hodinu a Fík jelikož zná skoro půlku Plzně, tak mi taky nějaké hlasy zařídil.

Konkrétně tuto pozici jsem hrál už párkrát v přípravě, když jsme zkoušeli tříobráncový systém, ale jelikož je moje levá noha spíš na opírání, tak bych to hrál radši zprava.

Hned jak se ukončily soutěže v loňském roce, tak jsme se zapojili někteří hráči z minulé devatenáctky do přípravy s muži a trénovali jsme až do konce června. Pak jsme měli 14 dní volno a šli jsme do závěrečný části přípravy. Musím říct, že mi tenhle model přípravy vyhovoval, nebylo žádné soustředění, kde bychom nabírali kondici formou nějakých běhů, jelikož tenhle způsob mi úplně nechutná. Každopádně mi chvíli trvalo se pořádně dostat do tempa, protože rozdíl mezi dorosteneckým a dospělým fotbalem je fakt velký.

Asi poslední přátelák proti Lhotě, kde mi opravdu ten zápas bavil od začátku do konce a celkově jsme předvedli myslím dobrý výkon. A taky zápas proti Bříze, který jsme sice prohráli, ale konečně jsem si mohl zahrát v zápase proti našemu golmánkovi Zimičovi, který za ně chytal jako výpomoc a se kterým to na Petříně táhneme už od přípravky.

Přesně řečeno! Cíl je jasný a myslím, že to není žádný tajemství. Postup! Postup! Postup! Závazek to samozřejmě je, ale mně osobně to nějak nohy nesvazuje a pokud se chceme pokud my mladí chceme hrát pravidelně za áčko divizi, tak si na tlak musíme zvyknout, protože tam je ten tlak daleko větší.

Nechci říkat, že jsem na svoje fotbalové cíle úplně rezignoval, ale fotbalem se chci hlavně bavit, což je základ a ono to přijde. Postupně se začínám víc a víc věnovat trenérské činnosti. Takže do budoucna převažují spíš trenérské cíle. Momentálně trénuji s Petrem Ivaničem na Petříně ročník 2012 a to mě opravdu naplňuje, protože ty děti jsou opravdu šikovný a je radost sledovat jejich pokroky. Ale cíl je jasný - Hlavní trenér Borussie Dortmund.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem co pro mě hlasovali, mojí rodině za to, že při mě vždy stojí a hlavně bych chtěl tento gól věnovat svému dědovi, který nás bohužel před nedávnem opustil. Takže tato vítězná branka je jenom pro tebe DĚDO!