Nejspíš mi nejvíc sedí B tým, porovnává vacovské týmy Tomáš Hozman

11.05.2023 13:24 Václav Plachta

Anketu o hráče kola vyhrál v okresní soutěži na Prachaticku poprvé hráč Vacova, konkrétně Tomáš Hozman. Ten se rozpovídal o náročných fotbalovýchvíkendech, ale i své kariéře.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Tomáši, gratuluji k vítězství v anketě. Co na to říkáš?

Tak určitě mám radost. Děkuju lidem kteří mi poslali hlasy, určitě si toho moc vážím a jsem za to rád. Děkuju!

Kolik pak tě to bude stát v kabině?

Jako každá kabina, tak i my máme svého pokladníka, se svými cenami, kdy se cena bude pohybovat v nějakém množství zakoupených pivních nápojů. Taková tradiční cena u nás. (úsměv)

V zápase proti Zbytinám jsi vstřelil v první půli dvě branky. Popsal bys čtenářům, jak k nim došlo?

Obě branky měly podobný průběh, kdy jsem dostal přihrávku mezi beky v okolí velkého vápna, kdy jsem se po uvolnění dvakrát ocitl sám před hostujícím brankářem. První gól jsem si navedl víc na střed vápna, kde se mi povedlo dobře umístit střelu k levé tyčce. Druhý gól byl spíše z rohu levého velkého vápna, kdy jsem obstřelil brankáře a míč směřoval k pravé straně branky.

Zápas ale nakonec skončil 3-3. Dokážeš si vysvětlit to, jak se vám povedlo ztratit vedení 3-0?

Povedl se nám vstup do utkání, kdy ve dvacáté minutě to už bylo 3:0, ale tím jako by jsme si mysleli, že už to půjde samo. První půle byla ještě tak nějak zvládlá a dohrála se podle našich not. Druhá půle už byla horší, jako kdybychom celý tým zůstali v kabině a na hřiště nastoupil jeden tým už. Půle, kterou jsme nezvládli a určitě bylo znát po zápase i to jak to většinu mrzelo, kdy vyrovnání přišlo až z poslední akce soupeře, kdy si vysloužili pokutový kop, a následně proměnili. Zápas kdy se hráli dva rozdílné poločasy, kdy druhý poločas ovládli hosté a myslím, že svoji bojovností a chutí se nevzdat po zásluze berou bod. A pro nás, jak se říká, pořádná facka, kdy naopak možná i my můžeme být rádi že nám ten jeden bod zůstal.

Pro tebe to byl teprve druhý zápas za C tým Vacova. Kluci tě požádali o pomoc, nebo sis řekl, že si jen tak kopneš?

Myslím, že letos to byl třetí zápas za C a na podzim jich taky pár bylo. A spíš převažuje varianta toho, že si kopnu, a jak se říká, půjdu se proběhnout a pokusit se pomoct klukům. Kdykoliv mám čas a pustí mě trenéři A i B, tak nemám žádný problém s tím si dát nějaké minuty navíc o víkendu v podobě zápasu za C tým.

Když už jsme u těch týmů, Vacov má tedy tři týmy. Je každý tím něčím speciálním? Ano máme A,B,C. Kdy určitě má každý tým to svoje.

Áčko bojuje o postup z 1.B, kde jsme na druhém místě. První A je poslední roky náš „sen“. B tým už je tým z fotbalově starších hráčů, kdy hrajeme prachatický okres, kteří mají velké zkušenosti, A většina velkou fotbalovou kvalitu kterou se snaží předat mladým klukům v našem týmu. A C tým je tým složen z odchovanců, kteří se z různých důvodů nedokáží zatím prosadit v A, nebo B. A opět ze starších hráčů z Vacova, kteří mají stále touhu a chuť stát na fotbalových hřištích.

Tři týmy, tři soutěže. Která z nich ti nejvíc sedí? Jak už rychlostně, nebo technicky nejvíc?

Nejspíš mi nejvíc sedí B tým, který hraje okresní přebor, a kde v tuto chvílí hraju roli kapitána. Máme tam i skvělou partu stejně, jak v À týmu, tak v C týmu.

Teď ke tvojí kariéře. S fotbalem si začínal právě ve Vacově. Kdo tě k němu přivedl?

Začínal jsem v přípravce, kde si myslím, že jako malej sem držel partu s ostatníma klukama v mém okolí a poněvadž většina hrála fotbal, tak to bylo jasné. (úsměv)

Poté jsi ale od roku 2014 postupně začal hostovat v Česticích a nakonec tam i trvale přestoupil. Co k tomu vedlo?

Vedlo mě k tomu asi to, že jsem byl mladý a chtěl jsem poznat i něco jiného než Vacov. V týmu Čestic jsem měl hodně známých, kdy jsem dostal nabídku tam hrát a té jsem využil.

Máš nějaké oblíbené momenty z Čestic?

Ano a to spousty. Jak osobních úspěchů ohledně gólů, tak týmových, kdy se nám povedlo odehrát dobrá utkání a předvést dobrý výkon ve spoustě těžkých zápasech.

Po čtyřech letech ale přišel návrat do Vacova. Chtěl si zpátky ty, nebo v tom bylo něco jiného?

Už rok předtím se mě snažil Vacov přemluvit k návratu, ale tak nějak se mi asi ještě nechtělo. Navíc se stala to, že jsme spadli z přeboru do okresní soutěže a všichni jsme si dali za úkol postoupit do roka zpět. To se nám ale nepovedlo, v tom roce následovaly odchody hráčů z různých důvodů a mezi těmi hráči jsem byl i já, který si řekl, že už je asi čas na to se vrátit „domů“.

Vacov je tedy srdeční záležitost?

Určitě ano.

Teď k víkendu. Vacovský C tým čeká výjezd do Zdíkova. Jaký zápas očekáváš?

Očekávám velmi těžké utkání s týmem, který je favorit na postup do přeboru. Určitě tam naše chlapce nečeká nic lehkého a budu jim přát, aby tam uhráli dobrý výsledek.

Naznačuješ tedy, že do Zdíkova nebudeš moct vyrazit?

Bohužel ne, jelikož pravděpodobně půjdu na výpomoc našemu A týmu, který v tu dobu hraje na Vacově s Vlachovo Březím. Určitě ale budu našemu céčku držet palce.

Poslední otázka. Máš nějaké koníčky kromě fotbalu?

Popravdě asi ani ne. (smích) Po práci, kterou mám v zahraničí, kde jsem přes týden a trénování dorostenecké kategorie na Vacově. K tomu přičtu své zápasy a jsem rád za občasnou chvilku klidu a času na odpočinek..

Autor: Václav Plachta