Dvě branky v utkání? Byla to práce celého týmu, popisuje Lukáš Balogh

21.09.2023 22:12 Václav Plachta

Dub je v okresní soutěži na Prachaticku stále stoprocentní a dílčí úspěchy sbírají i hráči. Lukáš Balogh se stál hráčem čtvrtého kola a zkušený hráč, který vyrostl fotbalově v Plané, se rozpovídal nejen o svékariéře, ale také o tom, co hrálo při návratu na fotbalový trávník největší roli.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Lukáši, gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola. Co na to říkáš?

Děkuji všem, kdo se na hlasování podíleli. Hlavně klukům z Dubu v čele s pokladníkem, který to snad vykecal i do obecního rozhlasu. (smích)

Už se ti pokladník z týmu ozval, za kolik to budeš mít?

Zatím ne, ale v sazebníku něco je. Tak se určitě rád Fríša připomene. (smích)

Zápas proti Maří jste zvládli na výbornou poměrem 6-2. Je něco, co bys týmovému výkonu vytknul?

Nenechat si dát zbytečně góla po nějaké nedůslednosti. Jinak si myslím, že na tuhle soutěž hrajeme pěkný fotbal.

Ty sám jsi vstřelil dvě branky. Popsal bys je čtenářům?

Sám jsem je nedal, byla to práce celého týmu. První jsem dostal ideálně do náběhu mezi beky tuším od Ládi Frišů a přízemní střelou na zadní tyč to uklidil. Druhý padnul po dobrém pressingu od celé zálohy a po nízkém centru z levého rohu vápna jsem to patou zkusil tečnout do prostor, kde má být brána a ono to tam o zadní tyč zapadlo. (úsměv)

Po čtyřech kolech jste stále bez porážky a držíte první příčku. Čekal jsi při přestupu, že se vám bude takto dařit?

Já se chtěl občas proběhnout po hřišti a pomoci týmu, když to půjde. O žádných ambicích jsem nepřemýšlel. Do zápasů jdu s tím, že chci vyhrát a dát nějakého toho góla, ať jsem něčím prospěšný. (úsměv)

Ty sám máš na kontě už šest branek. Jsi spokojen se svojí produktivitou?

Lepší se to. Kdybych nebyl takový dřevák, tak bych byl spokojenější. (smích)

Teď půjdeme ke tvojí kariéře. S fotbalem jsi začínal v Plané. Kdo tě k němu přivedl?

Jsem z fotbalové rodiny, takže jsem se prakticky narodil s míčem u nohy a celé dětství si se mnou museli všichni kopat, hlavně táta a strejda Honza. Pak se založila přípravka, jelikož bylo ve vsi dost kluků ročníku 90/91.

První tvůj přesun přišel v roce 2006 do českobudějovického SKP. Jak k přesunu došlo?

V Plané už nebyl dorost a já chtěl zkusit i trošku vyšší soutěž. Na SKP jsem znal pár kluků a věděl, jak to tam chodí.

Máš nějakou oblíbenou vzpomínku na působení v krajském městě?

Když jsme postoupili do divize staršího dorostu a dal jsem tam i pár gólů.

Poté ses vrátil po čtyřech letech zpět do Plané. Co při návratu hrálo největší roli?

Vrátili jsme se tam všichni, s kterými jsem prakticky fotbalově v Plané vyrostl od kadetů. Věděl jsem, že půjdu na vysokou školu, tak jsem se chtěl fotbalem hlavně bavit a vrátit Plané to, co jsem se tam naučil.

Následně přišlo tvoje roční působení v SK Plzeň - Bukovec. Jak na tento rok vzpomínáš?

Byl jsem v Plzni pracovně a skrz rodinného známého jsem se tam dostal k fotbalu, kde jsem hrál půl sezónu. Po přístupu mladých kluků jsem po půl roce skončil a vypomáhal v Plané, když bylo třeba, anebo jsem jel za rodinou.

V roce 2021 přišel tvůj přesun do Lhenic, kde jsi strávil dva roky. Co ti dala tahle zkušenost a jaký je tvůj nejoblíbenější moment?

Odehrál jsem tam pár minut, tuším za půlku sezóny. Vzhledem k problémům se zraněním jsem s fotbalem seknul.

Poslední přesun tedy přišel před touto sezonou do Dubu. Kdo v něm hrál největší roli?

S Vencou Novákem jsme sousedi a domluvili se na pouťák a tam to nebylo špatné. Zranění se neozvalo, tak jsem kývnul. Je tu fajn parta, nikdo si na nic nehraje a jdeme od zápasu k zápasu. Uvidíme, jak to bude klapat dál v průběhu sezóny. (úsměv)

Když shrneš všechny kluby, ve kterých jsi hrával, dokázal bys vybrat jeden moment, která všechny ostatní převyšuje?

Jeden moment se těžko vybírá. Jsem rád, že jsem v každém týmu nezažil sestup, to bych asi nedal. Vypíchnul bych postup v SKP a vykopat I.A z III. třídy s Planou.

Teď už k víkendu, ve kterém míříte do Strunkovic. Jaký zápas očekáváš?

Čekám nevyzpytatelné utkání, jako s každou benfikou. U takových mužstev člověk neví, kolik lidi z áčka přijde, nebo jestli se sejdou. Z respektu k soupeři, kterého neznám, budu rád, když se bude hrát pěkný fotbal a vyhraje ten, kdo dá více gólů a bude z Dubu

Autor: Václav Plachta