Jiří Stárek: "Vybírám si jen zápasy, kde vím, že dám gól!"

Ve Chvojenci jsem vyrůstal, pak jsem se odstěhoval do nedalekých Holic. Před 5 lety jsem si v Chvojenci našel přítelkyni, její táta je shodou okolností chvojenecká klubová legenda, aktuálně v pozici asistenta trenéra. Dá se říct, že Chvojenec je moje srdcovka, odmala až dodnes. K fotbalu mě tam oslovil tehdejší prezident klubu Luděk Kotfald, který dokázal ukecat každého na cokoli.

Vsadil jsem na kariéru rozhodčího, která se bohužel dost často kryje s termíny zápasů okresu. Pískám i v krajských soutěžích jako hlavní i pomezní rozhodčí podle toho, kam mě delegují. Chtěl bych se posunout v této činnosti ještě výš. Zahrát fotbal si jdu, jen když mám od pískání volno, což se tedy moc nestává.

To je jednoduché, vybírám si jen zápasy, kde vím, že dám gól!

Kluci vědí, jak to mám, rád bych jim pomohl více. Věřím, že to zvládnou i beze mě, kvalitu na to mají. Chce to větší hlad po gólu a začít proměňovat šance, to je potíž celé sezóny. Věřím, že na jaře se to zlomí.

Snažím se vždy doptat, jak vypadal zápas a když mám zrovna čas, zajdeme s klukama na pivo u nás v hospodě.

Mými vzory, než skončili, byli Filip Křtěn a Jakub Dědič. Momentálně nemám žádný vzor, z každého rozhodčího si snažím vzít to, v čem je dobrý. Vysněný zápas? Určitě Liga mistrů!

To je těžká otázka. Měli by to asi posoudit jiní. Napadá mě snad to, že jako rozhodčí se snažím, aby na konci zápasu byla s mým výkonem spokojena obě mužstva. Jako hráči mi stačí, když bude spokojené jen to moje.