Čechy a jeho notýsek jsou neustále v permanenci, říká Pavel Mariánus

Hlasovali jste pro ty nejlepší hráče v 2. kole a z vašeho hlasování vzešel vítěz! Vítězem se stal Pavel Mariánus z Křimic. Redakce fotbalunas.cz ho vyzpovídala a rozhovor najdete zde.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Ve svém fotbalovém CV máš týmy jako Sokolov nebo Viktorka Plzeň. Jak vzpomínáš na angažmá v těchto “věhlasnějších” týmech?
Na oba týmy dobře. V obou týmech jsem vyrůstal. V Sokolově v žácích a ve Viktorce v mládežnických kategoriích. Všude jsem poznal spoustu skvělých lidí a nabral dobré zkušenosti a nezapomenutelné fotbalové zážitky. Poté mezi chlapy to bylo peprnější. Oba týmy ve své soutěži hrály o nejvyšší pozice a bylo náročné se prosadit.
V Křimicích se skládá velmi zajímavý tým plný zkušených borců. Ostatně jsme se o tom přesvědčili v neděli, kdy jste dali Staňkovu 6 gólů a zářili jste hlavně ty a René Kropáček. Jak se hraje s takovým útočníkem. A jak vůbec nahlížíš na tu “starší” partu, která se v Křimicích sešla?
Z týhle party mám skvělý pocit. Borci, kteří ví, co od fotbalu v takovým prostředí očekávat. S typem útočníka, jaký je Renda se vždy skvěle hraje. Mám vždy více možnosti, jak danou situaci řešit. Mohu se spolehnout na rychlost či balon do těla, který podrží do kombinace.
Hrál jsi první ligu futsalu za Interobal. Určitě se jezdilo po celé republice. Máš nějakou vtipnou příhodu z cest ze zápasu?
Za Interobal jsem hrál první sezóny, kdy se opět postoupilo do 1. ligy.. Byli jsme outsideři soutěže. Jezdili jsme na zápasy hlavně si to užít a předvést dobrej výkon a překvapit favority. Tvá otázka zní nějak moc konkrétně (směje se) Úplně do detailu nepamatuji jednu historku. Spíš bych řekl, že všechny výjezdy i zápasy byly v dobrém rozpoložení a užívali jsme si tu sezónu jako celý tým, který měl dobré nasazení i mimo palubovku.
S partnerkou jsi celkem dlouho. Máte krásného zdravého syna a dva pejsky. Bude ještě nějaký další krok, třeba druhé dítě nebo svatba?
Budeme spolu 6 let, za těch let jsme toho stihli opravdu dost. Jak říkáš, od psů až po hlavně zdravého syna. Do toho stihli i dvojí stěhování (směje se) Takže teď bychom chtěli trochu dobít baterky a užít si se synem jeho první radosti. Být u toho, jak bude objevovat nové věci a učit se je.
Na zápisném tě jako nováčka samozřejmě neminulo zpívání. Slyšel jsem ale, že ty jsi tak úplně nezpíval. Rozveď to, prosím.
Nakonec jsem musel i zpívat (směje se) nebylo to dostačující (směje se) Můj příbuznej přitáhnul jednu historku z vody, která se aspoň nám dvou velice líbí. Takže když je vhodná příležitost, tak se vytáhne. Historka vypráví o Janu Žižkovi, ale to si povíme až po sezóně třeba u piva.
Po letech jsi se vrátil z Německa. Kde jsi působil a jak se ti tam líbilo. Doporučil bys takové nižší německé soutěže hráčům, kteří o něčem takovém také přemýšlí?
V Německu jsem měl štěstí na týmy, kde jsem působil. Fotbalem žilo skoro celé město. Zápas byl vyvrcholení týdne. Když se vyhrálo, celé město mělo lepší následující týden. Města mezi sebou měla obrovskou rivalitu a ve všech směrech se přetahovali, kdo je lepší. To je krása na těch nižších německých soutěžích. Těžko se to posuzuje všeobecně. Každý musí říct, co od toho chce a očekává. Ja tam šel, protože jsem nemohl v týdnu trénovat na velkej fotbal, jelikož jsem byl zapálenej do futsalu a víkendy byly volný. Němčinu jsem měl na škole, tak jsem byl i trochu rád, že si trochu vrátím do hlavy. Na závěr musím říct, že fotbal v Německu jsem měl jako psychický relax. Chvíli jsem neřešil práci a věci Česku :)
S kým si v novém kolektivu nejvíce rozumíš?
Fotbalově? Se všemi..;) konečně si mužů dat do packy :) Ale chápu tvoji otázku. S většinou kluků se znám z mládežnických let. Nevybíral bych jednotlivce. S každým si najdu něco a vcelku budeme silný tým jak na hřišti, tak mimo něj. Spíš naopak bych řekl, že si nejmíň rozumím s pokladníkem. Čechy a jeho notýsek jsou neustále v permanenci (směje se)

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.