Krakovany by si zasloužily vyšší soutěž, říká hráč kola Tomáš Sixta

13.05.2023 14:27 Jonathan Mensatoris

Pochází z nedalekého Týnce nad Labem, zahrál si i ve Velimi, ale nejdéle válí v dresu Krakovan. V této sezoně se mu povedlo rozvlnit síť již devětkrát. Vášnivý rybář, střelec, otec a v neposlední řadě i krakovanský srdcař Tomáš Sixta vypráví v online rozhovoru pro náš web.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Gratuluji k vítězství v anketě hráč kola dle hlasování fanoušků. Jaké byly bezprostřední pocity, když jste to zjistil?

Vůbec jsem nepočítal s tím, že bych mohl vyhrát. Byl jsem překvapený a samozřejmě mě to potěšilo. Moc děkuji všem, kteří mi dali svůj hlas. Velmi si toho vážím.

Hrajete v útoku, zvládnete i jiné posty?

Celý život hraju v útoku. Dřív bych zvládnul i zálohu, ale to bych musel mít lepší fyzičku a o pár kilo míň.

V týmu je spoustu zkušených hráčů, s kým si rozumíte nejvíce?

Nejvíc si rozumím s Honzou Špinkou (mladším), který mě do Krakovan přivedl. Dále v týmu mám pár bývalých spoluhráčů Aleše Dostála, Petra Kozla. Mým bývalým spoluhráčem je i Lukáš Jelínek, který hraje za Krakovany C. Nemůžu zapomenout na Lukáše Nerudu a Vlastimila Novotného, s těmi si hodně rozumím po lidské stránce. Chodíme společně „rozebírat zápasy“ do místní hospody.

Zahrál jste si i ve Velimi či Týnci nad Labem, dá se říct, že jsou pro Vás Krakovany srdcovým klubem?

Pocházím z Týnce, ale působil jsme zde asi rok v žácích. Potom jsem byl několik let na hostování ve Velimi, kde jsem hrál za žáky, dorost a potom jednu sezonu za Velim B, toto mužstvo hrálo 1. B třídu. Nakonec jsem přestoupil do Krakovan, kde bydlím se svou manželkou a synem. Zde už hraju nějaký ten pátek a ano, da se říct, že Krakovany jsou moje „srdcovka“.

Vždycky jste dával spoustu gólů, netáhlo Vás to do vyšší soutěže? Měl jste například nějaké nabídky?

Hrál jsem dorostenecké krajské soutěže za Velim a pak sezonu v 1. B-třídě. Na to, aby člověk hrál ve vyšší soutěži, musí hodně trénovat. Tréninky jsou časově náročné a co si budeme říkat, stačí jedno zranění a člověk o svou kariéru může přijít. Mám časově náročné povolání, pracuju jako řidič kamionu, tréninků se nemůžu účastnit pravidelně, tak jak bych si přál. V současnosti hraju už jen pro radost.

Nastřílel jste spoustu branek. Je nějaká, na kterou nezapomenete?

Já to moc neřeším, chci, aby mužstvo vyhrálo, a kdo dá gól, je úplně jedno. Na jednu branku ale přece rád vzpomínám. Bylo to před pár lety, kdy se v Krakovanech slavilo výročí vzniku fotbalu. Naše mužstvo nastoupilo proti gardě Sparta Praha. Já po přihrávce bývalého ligového hráče Jirky Antoše střelil 1. branku a Krakovany vedly 1:0. I když jsme nakonec byli poraženi, rád na tento zápas vzpomínám.

Máte nějaké koníčky mimo fotbal? Četl jsem, že jste vášnivý rybář, je to pravda?

Ano rád rybařím, ale kvůli rodině a fotbalu na to není moc času. Jak se říká, ryba se musí vysedět.

Kaprařina, sumcařina nebo chytáte spíše dravce?

Kaprařina. Dravci mě nebaví.

V Krakovanech působíte již třináctou sezonu, máte nějaký fotbalový sen, který byste si zde chtěl splnit?

Krakovany by si zasloužily zkusit vyšší soutěž. Máme nejlepší zázemí na okrese. A to díky Honzovi Špinkovi (staršímu), ten udělal pro krakovanský fotbal nejvíc a svou obětavostí a pracovitostí ho drží nad vodou.

Komu budete držet palce v sobotním Derby pražských „S“?

Spartě. Doufám, že konečně vyhraje a udělá titul.

To je vše. Děkuji za rozhovor. Je něco, co byste chtěl vzkázat našim čtenářům?

O nás Češích se říká, že jsme fotbalový národ. Někteří hrají, druzí fandí. Té první skupině chci popřát co nejlepší výsledky a dobré zázemí. A fanouškům, ať už fandí komukoliv, jen ty nejlepší sportovní zážitky.

Autor: Jonathan Mensatoris