Pergl: Zranění bylo zdlouhavé, ale trpělivost se vyplatila

Fotbalista Lukáš Pergl se po zimní přípravě usadil v základní sestavě Rokycan, kde zatím předvádí famozní výkony. Naposledy na kraji vymazal ze hřiště nebezpečného Antwiho z Příbrami. I díky tomu tak slavili Rokycanští skalp nad těžkým soupeřem. 

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Proti Příbrami jste měl od trenéra za úkol uhlídat Antwiho, což se vám povedlo. Jak náročné to bylo?
Byl jsem si vědom toho, že Antwi má obrovskou kvalitu a rychlost, snažil jsem se, aby měl co nejmíň prostoru a času na to něco udělat. To bylo hlavně v první půli velmi náročné, protože se skoro nezastavil. Bylo ale fajn si změřit síly s hráčem se zkušenostmi z první ligy.
Většinou si hlídaný hráč všimne, když ho někdo má na starost. Vyslechl jste si něco od příbramského hráče?
Pouze na začátku první půle jsme spolu prohodili par slov. Antwi se mě zeptal, jestli hraju beka a když jsem mu řekl ano, odpověděl „I’m dead“ (úsměv).
Z poslední třech zápasů jste získali sedm bodů. Dýchá se vám o něco lépe?
Určitě ano. Bylo pro nás důležité začít sbírat body, v kabině je lepší nálada a začíná se nám konečně dařit. Mám z týmu dobrý pocit a věřím, že to bude jen lepší a lepší.
Teď vás čeká hodně důležitý zápas s Tachovem, který může hodně napovědět, jak budou dále probíhat boje o záchranu. Jak těžký to bude zápas?
Zápas s Tachovem bude velmi náročný, stejně jako každý zápas v soutěži. Budeme muset zůstat soustředění a odmakat to.
Na jaře nastupujete pravidelně v základní sestavě, což je velká změna oproti podzimu. Přesvědčil jste přes zimu trenéra, že vás má stavět do základu?
Měl jsem dlouhodobé problémy s kolenem, prodělal jsem plastiku křížového vazu a konečně po roce a půl můžu hrát naplno a nic mě neomezuje, takže moje výkony jsou úplně odlišné. Dalším faktorem bude asi změna rozestavení. Myslím, že trenér našel post, který mi vyhovuje a kde můžu prodat své přednosti.
A na jakém postu se cítíte nejlépe?
Od žáků až po mladší dorost jsem hrával obránce a pak postupem času jsem začal nastupovat jako křídlo a někdy i jako útočník. Takže post wing backa, na kterém právě hraji, je pro mě ideální. Cítím se na této pozici nejlépe, mám více prostoru pro hru a dokážu být pro tým více prospěšný. Využiju naplno své přednosti a zároveň mě baví bránit a útočit zároveň.
Paradoxně většina hráčů hůř dostává po té operaci zpět do hry. Rychle jste tedy hodil za hlavu případný strach z toho, aby jste se šetřil či tak?
No začátky byly velmi náročné. Musel jsem začít úplně od začátku, a hlavně to vše bylo strašně zdlouhavé. Pořád se mi vracela bolest a často jsem z tréninku domu dokulhával, nebo jel rovnou do nemocnice. Ale podpora od mých blízkých, spoluhráčů, trenérů a hlavně láska k fotbalu mě přinutila být trpělivý, zapracovat na tom a věřit, že to bude v pohodě, a vyplatilo se.
A vaše dobré výkony souvisí jen s tím, že jste konečně zdravý, nebo je v tom ještě něco jiného?
To, že jsem se konečně uzdravil a můžu hrát naplno, hraje velkou roli. Je to ale také tím, že mám kolem sebe v Rokycanech skvělou partu kluků, se kterými mě fotbal baví hrát a užívám si to na 100 %.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.