Hráč 23. kola Daniel Hnízdil: Futsal je pro mě nejkrásnější hra na světě!

06.05.2016 12:39 Karel Vlasák

Ve 23. kole soutěže byl zvolen nejlepším hráčem zkušený brankář Mšena Daniel Hnízdil (41). Tomu se v poslední době daří, nedávno získal stejný titul ve IV. třídě, kde pomohl B-týmu k výhře pěti vstřelenými brankami. V rozhovoru jsme se dotkli také známého tématu - může stát fotbal a futsal bok po boku? A je něco, co Danovi na okresních fotbalových trávnících vadí?

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.

Gratuluji k vítězství v anketě o hráče kola, ve které jsi dostal rekordní počet hlasů. Jak jsi sháněl hlasy?

Děkuji. Tak do hlasování se zapojilo mnoho spoluhráčů a fanoušků Mšena, dále mnoho mých kamarádů a známých, a to dokonce i rodiče spoluhráčů mých dětí (z nich asi nejaktivnější byla rodina Cinkova). Všem těm, kteří mi poslali byť jen jeden hlas, bych chtěl moc poděkovat! Celkový počet hlasů byl opravdu vysoký a velmi mile mě překvapil. Samozřejmě velkou zásluhu na takovém počtu mají i moji protivníci v hlasování.

Hráči Mšena se v naší anketě pravidelně umisťují na předních příčkách, návštěvnost domácích zápasů ale podle mých informací není ideální. Kde vidíš problém?

Ano, ve Mšeně je vynikající parta, která se opravdu jen tak nevidí, a proto když se některý spoluhráč dostane do sestavy kola, tak všichni mu dáváme své hlasy. V tomto směru se o to nejvíce vždy zaslouží náš Jirka Guttenberg starší .Myslím, že pro nás je vždy špatné, když jsou nominováni třeba dva hráči. To si pak ty body navzájem bereme, bohužel. Co se týká návštěvnosti ve Mšeně, je bohužel většinou malá. I když myslím, že v posledních zápasech se to trošku zvedá. Snad je to také naší útočnou hrou a tím, že vždy padne v našich zápasech dost branek. Také je dobře, když se soupeřem dorazí jeho diváci. Jako třeba s Velkým Borkem, Všestudy nebo Tišicemi.

Jak vůbec vidíš návštěvnost zápasů okresního přeboru? Myslíš, že by se dalo na naše okresní trávníky přitáhnout ještě více diváků?

Návštěvnost je si myslím na některých stadionech více než slušná. Samozřejmě bych byl radši, kdyby těch diváků chodilo co nejvíce. Ano, jistě by šlo podniknout nějaké kroky, aby se i v okrese návštěvnost zvedla.

Máš nějaké hřiště, na kterém se ti hraje vyloženě špatně? A naopak nejoblíbenější pažit?

Mně se na žádném hřišti nehraje špatně. Mám rád všechna hřiště, na kterých si mohu zahrát zápas. Tím pádem jsou i všechna hřiště pro mě oblíbená. Každý zápas si musí člověk hlavně užít!

Pojďme zpět k minulému zápasu. Jak bys zhodnotil zápas v Dolanech?

Zápas v Dolanech byl opravdu super. Domácí mužstvo má řadu hráčů, co fakt umí. Ať je to Špička, Vondra, Tlustý, nebo další. My vždy vedli o dvě branky a domácí jen snižovali. Proto jsme hráli i dobře a uvolněně. Super tento zápas vyšel u nás Vaškovi Valentovi a Jirkovi Zabilanskému. Ostatní kluci odvedli své maximum a zaslouží si velkou pochvalu. Ale musím říct, že kdyby se domácí hráč nenechal zbytečně v 60. minutě vyloučit, měli bychom to hodně těžké.

Mohl bys vypíchnout nejtěžší zákrok zápasu?

Tak nevím, zda byl zrovna nejtěžší, ale těsně před poločasem po naší chybné rozehrávce na mě šel sám domácí útočník nikým neatakován a na hranici velkého vápna jsem si na něj počkal a reflexivně špičkou levé nohy jeho střelu vyrazil.

Váš tým bojuje ve skupině o čtvrté místo tabulky. Myslíš, že to odpovídá síle vašeho týmu?

Síla našeho týmu je o něco níže než čtvrté místo. Ovšem kdybychom na něj dosáhli, byla by to bomba. Spíše nás odhaduji na to šesté místo. Ale o každý bodík se porveme!

Ty jsi byl také dlouholetým brankářem futsalového Olympiku. Jak na svá futsalová léta vzpomínáš?

Futsal je nejkrásnější hra na světě! Tedy pro mě. Co jsem mohl hrát, vzpomínám na to jen v dobrém. Ještě v loňské sezóně jsem k pár zápasům nastoupil za béčko a nevedlo se mi také špatně. Při mé premiéře letos v lednu to byla vychytaná nula a sestava kola, takže byla velká spokojenost. (smích)

Zastáváš nějakou funkci v klubu i nyní?

Momentálně je již po sezóně, ale v prosinci mě oslovil Pavel Šuba, zda bych mu nemohl jako trenér pomoci Olympik zachránit ve 2. lize. Tato mise se nakonec povedla a nebýt jenoho pokaženého zápasu v Litoměřicích, mohli jsme bojovat i o návrat do první futsalové ligy.

Jak se díváš na souběh fotbalu a futsalu, na který mnoho fotbalových trenérů nadává?

Je pro mě nepochopitelné, že většině fotbalových trenérů vadí futsal. Přitom je to sport, ve kterém hráč získá tolik potřebnou dynamiku a rychlost. Navíc dobrou vybavenost ve hře jeden na jednoho. Pokud by trenéři obou sportů našli společnou řeč, pomohlo by to nejen tomu hráči, ale i mužstvům, ve kterých by působil. Je to jen o komunikaci!

Provozuješ také vlastní brankářskou školu. Je nějaká činnost, na kterou se u mladých brankářských nadějí zvlášť zaměřuješ?

Ano, již několik mám brankářskou školu. V létě a na podzim pořádáme kempy a o víkendy máme tréninky. Hlavně se u kluků zaměřuju na techniku chytání. Ta je moc důležitá. Pokud dělají věci technicky správně, jsou rychlejší, silnější a snáz řeší veškeré situace. Dále pak vyžaduji plné soustředění při tréninku a odvedení stoprocentního výkonu. Jedině tak se kluci mohou zlepšovat. A jsem rád, když vidím nějaký jejich posun nebo úspěch a mám z toho opravdu velkou radost!

Naplňuje tě trenérská činnost?

Ohledně trénování brankářů je to jiné - není to na klubové bázi a samozřejmě, mám to rád. Jinak mě trénování nenaplňuje, poněvadž jsem radši na hřišti a hraju zápas.

Věkem ses přehoupl přes čtyřicítku, přesto stíháš chytat za A-tým a hrát v poli za B-tým. Jaký je tvůj recept na dlouhověkost?

Ten věk je jen relativní. Vůbec si ho nepřipouštím. Recept je asi vůle - chtít jít na trénink, chtít hrát zápas. A hlavně si ho užít. Užít si každou chvilku na hřišti!

Do fotbalového důchodu se ještě nechystáš?

To v žádném případě!

Na okresních trávnících jsi známou postavou. Je něco, co by sis přál v této soutěži a vůbec ve fotbalové společnosti změnit?

Ano, přál bych si změnit chování na hřišti i kolem hřiště. Je tam moc špatných jevů, které ale začínají buď v hledišti nebo na střídačkách a hráči tomu většinou podlehnou. Sám bohužel nejsem výjimkou. Nesnáším urážky nebo zesměšňování soupeře. Proto kolikrát reaguji tak, jak by se nemělo. Ale snažím se toho vyvarovat a změnit to. Bohužel ale, pokud budou lidé kolem hřiště urážat hráče, nikdy se to nezmění.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí do dalšího fotbalového života!

Já děkuji.

Autor: Karel Vlasák