Rád bych se potkal s Ryanem Giggsem, říká Milan Štégl

Ani mě nepřekvapuje, že to často vyhrává hráč od nás. Jsme na čele tabulky, podáváme docela solidní výkony, týmu se daří. Do kasy to ani nic stát nebude, leda tak do té, kde budu kupovat tu flašku za hráče kola. Na rozlučku vybíráme vždycky zvlášť nějakou symbolickou částku. A ještě bych chtěl poděkovat všem, kteří mi poslali hlasy.

Pro tým i pro mě to byl velmi těžký zápas, věděli jsme, že k nám jede kvalitní soupeř, který bude chtít hrát fotbal. Byl to zatím nejtěžší zápas, co jsme hráli, a bodu si velmi ceníme, protože jsme museli dvakrát dotahovat náskok. Pak šel místo mě, na hřiště Holubář :D a i díky špatnému postavení hostujícího brankáře, nás pěknou střelou poslal do vedení. Ke konci jsme se ještě báli o výsledek, ale díky pár pěkným a pohotovým zákrokům našeho brankáře Cihly jsme vedení uhájili. Na zápas jsem se těšil dlouho dopředu, protože jsem ve Velimi chvíli kopal a nastupoval jsem proti pár hráčům, se kterými jsem tam dříve působil.

No můj gól, jak to jen popsat :D přišel tam pěkný centr z druhé strany, po kterém jsem se uvolnil stahovačkou do prostoru a svoji slabší pravou vystřelil na zadní tyč a nedal gólmanovi žádnou šanci :D Ještě jedna šance se naskytla chvíli po vyrovnávací brance. Po krásném dlouhém balónu za obránce jsem se dostal za ně a zkoušel přehazovat gólmana. Bohužel jsem to neudělal pořádně. Taky se mi povedlo zkazit jednu narážečku, ze které měl soupeř docela slušný brejk. Mezi úkoly patřilo, odjezdit to na levém kraji zálohy, což jsem po dobu, co jsem ještě mohl, dělal, hrát chytře a něco vymyslet dopředu. Ale bohužel i bránit, což díky parťákovi Konůpkovi, co hraje za mnou (když hraji). Bejčka úplně nemusím, on si tam poradí :D :D

Umění trenéra tkvělo v tom, že s námi řádně oslavil vítězství, po domácím zápase s Radimí, už to není ono :D :D. Řekl bych, že tým pod ním šlape, protože jsme tak nějak v rámci možností začali plnit to, co po nás chce a očekává. Rozhodně je vidět i výborná fyzická kondice týmu (kromě mě) po náročné letní přípravě. Některé týmy už s námi třeba od 75. minuty přestaly držet krok, fyzicky odpadly.

S fotbalem jsem začal v sousedních Ratenicích, ale po pár tréninkách jsem zjistil, že půjdu raději do Peček :D Ještě v přípravce jsem přestoupil do Poděbrad, kde jsem působil zhruba deset let. Tam jsem zažil pro mě asi nejlepší fotbalové období, úspěchy. Pak přišla zlomená holenní kost, rok bez fotbalu, a už to nebylo ono. A mě už se taky nechtělo moc makat :/ Po dorostu jsem po letním turnaji dostal nabídku jít kopat do Velimi B.třídu, tak jsem šel. Po sezóně jsem se vrátil do Peček. Největší týmový úspěch byl, když jsme v roce 2000 vyhráli s poděbradskou přípravkou turnaj v Mělníku, kam jsme přijeli jako největší outsider a ještě k tomu bez brankáře. Poráželi jsme ale týmy jako Příbram, Sparta, Slavie. Škoda, že jsme to v té době ještě nemohli oslavit. Pivem :D.

Zkoušel jsem hodně sportů, ale spíš jen tak rekreačně, ne že bych se jim nějak naplno věnoval. Ale asi tenis, ten mě baví, i když mi vůbec nejde :D. Fotbal určitě, protože, táta byl výborným fotbalistou a ze mě ho chtěl mít taky, což se do těch čtrnácti let určitě dařilo.

Určitě bych hrál nejraději v záloze, buď levý kraj nebo střed, protože tam se potkám s balónem mnohem víc než na kraji. Ale tam máme nabito, stejně tak i v útoku, vlastně všude máme nabito, v létě přišly nějaké posily, které tu konkurenci zvýšily a já myslím, že je to jen dobře.

Volného času popravdě moc nemám. Ale jinak rád vyjedu někam za hudbou, občas o víkendu, třeba po zápase, před ním bych si to nedovolil :D Zajdu se něco přiučit od pečecké mládeže, když hraje doma :)

Asi bych si vzal televizi, postel a pivo. Byly by dobré v tom, že při kombinaci těchto tří věcí si člověk dokáže odpočinout :) Ale jinak bych to tam nepřežil, to odpočívání by mě dlouho nebavilo :D

Moje vysněná dovolená by byla v Jižní a Střední Americe, alespoň tři měsíce. Na každou zemi, kam se chci podívat, abych měl pár dnů. Jel bych s někým, koho by taky lákalo se takhle jet někam podívat a trochu pocestovat. Chtěl bych do Jižní Ameriky, protože jsem na Novém Zélandu potkal pár lidí ze zemí jako Chile, Uruguay, Argentina, a chtěl bych je tam navštívit.

Chtěl bych se setkat s bývalým fotbalistou Manchesteru United Ryanem Giggsem. Byl to můj fotbalový idol, hrál na stejných postech, kopal stejnou nohou a jeho kopací technika byla famozní a hrál mazaně. Dokázal s United vyhrát mnoho titulů, pohárů a i osobních trofejí. Zajímalo by mě, jak se dá hrát ve věku, ve kterém odehrál poslední sezónu za United. Pořád tak dobře jako když mu bylo pětadvacet :D