Hráč 10. kola OP Kolín, Lukáš Kubelka: Chci bojovat o korunu krále střelců

Hráčem uplynulého kola se stal kanonýr Žiželic, Lukáš Kubelka. V desátém kole nasázel hattrick do sítě pečeckého AFK, v devátém dokonce čtyři kousky jevanskému Tolstikovovi. Nyní má na kontě této sezóny čtrnáct úspěšných zásahů a netají se tím, že by se chtěl stát králem střelců. Společně jsme pro vás připravili suprový rozhovor.

Poslat fotky a informace ze zápasu nebylo nikdy jednodušší. Jak na to se dozvíte zde.
0
Dobrý den, Lukáši. Nejprve přijměte gratulaci k titulu Hráč kola. Jak toto ocenění vnímáte?
Určitě kladně, udělalo mi to radost. V nominaci jsem byl už asi počtvrté, pokaždé jsem se snažil vyhrát, tentokrát jsem pro vítězství udělal vážně minimum proti minulým kolům, tak ani sám nevim, kde se tolik hlasů vzalo :) Každopádně bych chtěl všem, co mi poslali hlas, poděkovat.
Jaké ceny a odměny jste dosud za svojí dosavadní kariéru (ať už fotbalovou nebo v jiné oblasti) získal?
Mimosportovních nejspíše moc nebylo a jestli ano, tak už si je vážně nepamatuju :) Z těch sportovních to byly za mlada nějaké poháry z tenisových turnajů, který jsem hrál závodně nějakých deset let a pokaždé když je volný čas, rád si jdu zahrát. Nejvíce chodíme se spoluhráčem, kamarádem a sousedem z jedné ulice Davidem Živným, který už je z těch proher nešťastný :D Jinak pár cen a pohárů bylo samozřejmě i z fotbalu, občas nějaký nejlepší střelec turnaje nebo celkové vítězství týmu.
Pokladník už má otevřenou kasičku? Prozraďte nám vůbec něco o fungování žiželického týmu...
Určitě má, tohle on si umí pohlídat, takže jsem připraven, že v sobotu na zápase bude kasírovat :) O žiželickém fotbale obecně můžu říct jen samá pozitiva. Stojí to zde na pár lidech, skoro jako všude na vesnicích, kteří do fotbalu dávají maximum a je to také v posledních letech vidět. Ať už na našem areálu nebo na našich výsledcích, kdy jsme dvakrát za sebou postoupili. A o týmu můžu říct taky jen to nejlepší, až na občasnou slabší docházku na trénink, ale to je asi všude stejný :)) Tahounů v týmu je víc, nerad bych na někoho zapomněl, ale když budu jmenovat, tak je to žiželický srdcař a kapitán Martin Živný, jeho bratr David, jsem to i já nebo "zlý muž" našeho týmu Kuba Novotný. Ale jak říkám, jsme tým a každý je svým způsobem tahoun, někdo větší, někdo menší :) S trenérem byl před sezónou trošku problém, nakonec se nesehnal nikdo, tak to vzal bývalý žiželický hráč Jarda Hůlka. Zázemí zde máme na dobré úrovni, nic nám nechybí, neustále se zde něco vylepšuje a už nám chybí jen ta vířivka, kterou nám slíbil předseda ze dva postupy v řadě :D (Určitě si to přečte, tak to prosím nemažte :D)
Během dvou let jste postoupili ze IV. tř do OP. Jak se to přihodilo? Co se změnilo?
Před dvěma lety, když měla začít IV. třída, jsme si s klukama, co jsme byli různě po hostováních sedli a řekli, že se všichni vrátíme a zkusíme tady zase po dvaceti letech vykopat III. třídu. Tak jsme se všichni vrátili a byla z toho nezapomenutelná jízda, kde jsme z možných šedesáti bodů získali osmapadesát. Pro mě osobně to byla sezóna snů, ve které mi do brány spadlo snad všechno, do čeho jsem kopl a dal jsem 62 gólů ve dvaceti zápasech. Tým jednoznačně převyšoval kvality IV. třídy a o postupu bylo rozhodnuto asi šest kol před koncem. Za rok, když začínala třída třetí, byli jsme namlsaní a chtěli jsme opět výš. Přivedl se tedy z FK Kolín Michal Bubeník, z FC Hradec Králové Kuba Korčák a z RMSK Cidlina Filip Vincour a něco mi říkalo, že by to mohla být podobná jízda. A taky že byla! Ve dvaceti šesti zápasech jsme prohráli jednou a opět z toho bylo po roce první místo a tedy postup do OP. Pro mě opět výborná sezóna se 48 góly. Tyhle dvě sezony jsou pro mě nezapomenutelné, fotbal jsem si vyloženě užíval :)
Pokud by byla šance na postup i letos - porvete se o ní? Je to třeba i váš klubový cíl?
Určitě ano. Byl to takový náš malý předsezónní cíl, o kterém se však moc nahlas nemluvilo. Přivedlo se před sezónou asi šest lidí a především výborný brankář Mical a motorová myš Ondra Lekeš jsou obrovskými posilami. Ale i Matějka, Kučera a Chlupáč nám dodávají potřebnou kvalitu, díky které se držíme ve špičce tabulky. Bohužel nesmyslné ztráty bodů v Libodřicích a hlavně doma s Jevany nás stály lepší umístění. Každopádně věřím, že když to letos nevyjde, tak za rok budeme zkušenější a poučeni z těchto ztrát a proto náš cíl bude jasný :) Navíc, když všude čteme a slýcháme, že hrajeme dobrý fotbal a tým máme velmi silný, byla by za rok škoda to nezkusit.
V utkání s Jevany jste dal čtyři góly a přesto to nestačilo na body. Jak jste toto utkání viděl ze svého pohledu?
Na zápas jsem se hodně těšil, byl jsem hodně namotivovaný, možná až přemotivovaný :) Mám rád tyhle vyhecované zápasy o špičku tabulky, cítil jsem se ten zápas velmi dobře na hřišti. Víc k tomuto zápasu už ale dodávat nebudu, protože když si vzpomenu, co se v posledních deseti minutách stalo, tak tomu dodnes pořád nevěřím a věřit asi ani nechci :/
Tentokrát to byly tři góly do sítě Peček. Tam jste naopak rozhodli v závěru vy.
Pro mě tohle byly ty "lehčí" góly. Když to přeženu, dával jsem třikrát do prázdné. Dvakrát mě krásně našel Kuba Korčák a jednou Ondra Lekeš. Jinak si myslím, že zápas jsme měli 90% hracího času pod kontrolou a výsledek je odpovídající.
Jaká je vaše dosavadní kariéra a co je váš osobní fotbalový cíl?
S fotbalem jsem začínal vedle ve vesnici, paradoxně v dresu odvěkého rivala, a to v týmu Radovesnic. Poté ovšem následoval, hned po založení žákovského týmu, přesun do Žiželic. Proběhla také různá hostování a to v dospělém věku do týmu Chlumce nad Cidlinou a dvakrát do týmu Městce Králové. Tam mi to přirostlo hodně k srdci, ať už kvůli lidem kolem fotbalu nebo spoustě kamarádů, které tam mám. Jinak mojím největším fotbalovým úspěchem nebo spíš zážitkem je absolovaná zimní příprava v divizních Horních Měcholupech, když mi bylo nějakých osmnáct - devatenáct let. Každodenní trénink po boku hráčů s ligovými starty byl zážitek a navíc pod výborným trenérem Trávníkem, který je teď dlouholetým asistenem trenéra Beránka. V zimním turnaji na Vyšehradě jsem si jako mladý vyjukaný kluk zahrál proti ligové Bohemce tehdy ještě se srdcaři Sňozíkem a Slezákem, proti tehdy ještě ligové Viktorce Žižkov s hvězdným útočníkem Mercedesem Švancarou, který nás popravil pěti góly v jednom zápase nebo s ligovým dorostem Slavie, tehdy to byl ročník 89, kde mezi hráče patří spousta hráčů, běhajících v dnešní době po ligových trávnících. Osobní fotbalový cíl je pro mě zkusit ještě se Žiželicemi třeba postup o jednu soutěž výš a tam hrát důstojnou roli a taky vyhrát letos kanonýra okresu. Je to takové malé zadostiučinění, když se nepovede týmový úspěch.
Na webu Fotbal u nás jste možná zaregistroval kritiku výkonů rozhodčího Aleše Brejníka. Co vy si myslíte o kvalitě rozhodčích v OP Kolín? A obecně o možných případech ovlivňování výsledků ať už ze strany rozhodčích a nebo klubů?
Článek o tomto "rozhodčím" jsem zaregistroval a musím říct, že je hrozné zkazit takhle zápas, na který se těší celý týden fanoušci, hráči vůbec lidi okolo fotbalu. Jinak v OP Kolín jsou rozhodčí, co pískat umí a myslím, že jich je víc než těch, co to neumí. Ale je mi jasné, že ovlivňování zápasu bylo, je a bude, i když to moc dobře nechápu, že je někdo schopný si kvůli 500 nebo 1000 do kapsy nechat nadávat a po zápase se bát odejít ze hřiště natož vylézt z kabiny. Zažil jsem zářezy co si pamatuju tři, jednou v tom byl rozhodčí Munzar z Oseka, který někdy před cca 10 lety přijel do Žiželic před zápasem s Volárnou a přišel rovnou s tím, že dneska nemůžeme uhrát ani bod, ať s tím počítáme. Bohužel zápas podle toho taky vypadal.. Další dva zářezy jsem zažil s rozhodčím Součkem. Cca šest - sedm let zpátky, dvě kola do konce IV. třídy jsme přijeli se Žiželicemi do Sendražic, výhra by nám zajistila postup, 2:1 jsme vedli a někdy kolem 88' domácí kopali vymyšlený roh zakončený hlavou, kterou jsme odvrátili odkopem snad metr před brankovou čárou. A když už byl balón někde na půlce, za tři, čtyři vteřiny a všichni jsme vyběhli z vápna, tak sudí zapískal k údivu všech i domácích gól na 2:2.. Co se dělo dál, Vám raději už ani popisovat nemusím :)) Další parodii na rozhodcovský výkon pana Součka byl zápas za Městec v posledním kole, kdy jsme od jednoho nejmenovaného týmu odmítli přijmout tuším 10 nebo 15 tisíc na kabinu za vypuštění zápasu a když jsem v kabinách viděl, kdo leze z kabiny rozhodčích, bylo mi jasné, co se bude dít. To, co jsme si nevzali my, vzal si rozhodčí se svými asistenty. Penalta, červená, pouštěné ofsajdy.. Prohráli jsme myslím 3:1, víc se uhrát prostě nedalo. Tohoto rozhodčího už jsem dlouho neviděl nikde delegovaného, tak snad už dostal rozum a skončil s pískáním.
Musíme také trošku nahlédnout do vašeho soukromí - rodina, přítelkyně, koníčky, co vás baví, filmy, hudba,...
Ve fotbale mě nejvíce podporuje táta, ten je na každém zápase, na venkovních jako pomezní, na domácích jako výčepní :)) Přítelkyně momentálně není, i když holky mám velmi rád :D Jinak ve volném čase rád zajdu do kina, na hokej, zahrát si tenis a hlavně fandit Spartě, pokaždé když to jde a je volno, jsem na stadionu. Vidět vždycky tolik sparťanů pohromadě je krásný pohled! :))
A na závěr prosím o jeden vtip...
Žádný si nepamatuju, ale jeden vylovím. :)) Manžel si doma nadrtí viagru na prášek a když to vidí manželka, říká, že si ji musí vzít celou aby byla spokojená. Ale manžel jen trošku olízne a říká, buď v klidu, chci ti dát jen pusu :))
Lukáši, díky za otevřený rozhovor a přeji Vám mnoho dalších krásných gólů.

Komentáře

Pro psaní komentářů musíte být přihlášen.